Článek: Otevřený dopis České společnosti ornitologické jednateli Českomoravské myslivecké jednoty a šéfredaktorovi časopisu Myslivost

V časopise Myslivost č. 10/2005 (str. 34) a č. 12/2005 (str. 42-43) byly uveřejněny články týkající se „návrhu novelizace vyhlášky k zákonu o ochraně přírody“. Články lze dohledat na www.myslivost.cz. Česká společnost ornitologická v níže uvedeném dopise protestuje proti uveřejněným informacím a argumentům, jež autor článku R. Novák používá při své kritice návrhu vyhlášky. Dopis, který považujeme za otevřený, byl v prosinci 2005 zaslán jednateli ČMMJ, šéfredaktorovi a předsedovi redakční rady časopisu Myslivost.

Věc: Stanovisko České společnosti ornitologické k článku dr. ing. Rudolfa Nováka „K návrhu novelizace vyhlášky k zákonu o ochraně přírody“ (Myslivost 10/2005: 34) a k jeho reakci na příspěvek ing. Jana Pohanky a ing. Jiřího Šírka (Myslivost 12/2005: 42-43).

Česká společnost ornitologická (ČSO) protestuje proti způsobu, jakým ing. Rudolf Novák argumentuje při své kritice návrhu seznamu zvláště chráněných živočichů i při reakci na stanovisko dvou amatérských ornitologů ing. J. Pohanky a ing. J. Šírka, členů ČSO.

Nemíníme zde polemizovat o oprávněnosti zařazení jmenovaných druhů mezi zvláště chráněné či o změně stupně ohrožení. Zaměřili jsme se jen na hodnocení kvality předkládaných informací a argumentů. A výsledek tohoto hodnocení je dosti tristní. Očekávali bychom, že vysoký funkcionář ČMMJ, člen redakční rady časopisu Myslivost a zástupce ČMMJ ve F.A.C.E. bude předkládat konkrétní a skutečně podložené argumenty, případně i konkrétní návrhy. V příloze 1 uvádíme informace, kterými podrobněji dokládáme alespoň některé z následujících závěrů.

1. R. Novák zcela opominul skutečnost, že návrh seznamu zvláště chráněných ptáků vychází z početnosti hnízdících populací v ČR a je konstruován na základě kritérií. Pokud má proběhnout diskuse, musí se začít u kritérií a odpovědět na otázku, zda jsou objektivní. Dojde-li ke shodě na kritériích, pak se může pokračovat analýzou, zda jsou správné vstupní údaje.

2. Autor používá k argumentaci různé zdroje informací: sluka lesní – Ferand a Gosman 2001, racek chechtavý – odkazuje na oficiální statistiku EU (která to je?), čírka obecná – materiály F.A.C.E. (které?), čírka modrá – BirdLife International 2000, výr velký – odkaz na oficiální statistické údaje (není zřejmé, zda údaje evropské, Evropské unie či ČR, údaje z mysliveckých statistik či odhady ornitologů), jestřáb lesní – odkaz na statistické výkazy ČR a zjištění Klubu sokolníků ČMMJ (o jaké výkazy a jaká zjištění jde?), havran polní – Hagemeijer 1997, odhady BirdLife International (z kterého roku?), čáp bílý – žádná citace.

Čtenář se nedozví, co je to „oficiální statistika EU“ či „statistika ČR, která se zpracovává podle směrnic EU již několik let“. Jak se tyto statistiky správně nazývají a kde si je čtenář může najít? Odvolávám se na tvrzení R. Nováka „Nikdy bych si nedovolil pouhou, nic neříkající citaci „literatura uvádí“,........ Není používání termínů „statistika EU“, „statistika ČR“ totéž, co autor kritizuje u jiných?

Měl by se používat jediný, pokud možno nejaktuálnější zdroj informací o početnosti jednotlivých druhů, což se nestalo. Pokud jsou údaje v použitém zdroji v rozporu s jinými informacemi, pak je třeba na tento rozpor upozornit a případně se pokusit o jeho vysvětlení. Poslední odhady populací všech evropských druhů ptáků i odhady pro Evropskou unii byly publikovány v roce 2004 (BirdLife International 2004a,b).

3. Pokud se používají kvantitativní údaje z celé Evropy či EU, pak bychom očekávali, že budou rovněž doplněny odhady populací v ČR. Pro čtenáře by to byla velice užitečná informace. Upozorňujeme, že poslední publikované odhady početností všech ptačích druhů hnízdících v ČR se vztahují k roku 2000 (Šťastný, Bejček a kol. in BirdLife International 2004a). J. Pohanka a J. Šírek použili odhady, vztažené k období 1985-89.

4. R. Novák uvádí zcela nepravdivé informace:
- Není pravda, že výr velký není podle směrnice EU předmětem zvláštní ochrany. Stačí se podívat do přílohy I směrnice o ochraně volně žijících ptáků. Každý se může přesvědčit, že výr tam uveden je! Proto je také v ČR předmětem ochrany v pěti ptačích oblastech soustavy Natura 2000.

- Není pravda, že populace racka chechtavého je stabilní. Stejně tak není pravdivé tvrzení, že „U nás se bohužel oficiální statistika tohoto druhu nevede. Jsou pouze k dispozici objektivně neověřené údaje.“ Pokud by ing. Novák nahlédl do ornitologické literatury, přesvědčil by se o opaku (viz příloha 1).

- Pokud jde o čápa bílého, není pravda, že „Četnost tohoto druhu zatím u nás nikdo oficiálně nezpracoval. Nejsou k dispozici objektivní údaje“. Opětovně stačí nahlédnout do ornitologické literatury (viz příloha 1).

- Není pravda, že podle odhadů BirdLife International (z kterého roku?) evropská populace havrana polního činí kolem jednoho milionu párů. Skutečnost je zcela jiná: BirdLife International (2000) pro celou Evropu odhadoval 4,2-14 mil. párů a následně byl odhad zvýšen na 10-18 milionů párů, z toho 2,1-3,4 mil. párů v EU25 (BirdLife International 2004a,b)!!

- Zavádějící je konstatování týkající se kormorána: „Alespoň tento druh je vyřazen v návrhu z ohrožených druhů a bude (snad?) jeho možná regulace. Což regulace už možná není? Pokud by tomu tak nebylo, nemohlo by být podle myslivecké statistiky střeleno v roce 2003 3053 kormoránů (Žižka, Svět Myslivosti 9/2004) a v roce 2004 3136 kormoránů (Žižka, Myslivost 9/2005: 20-21). Zatímco R. Novák vyřazení kormorána ze zvláště chráněných živočichů vítá, o stránku dříve se v závěrech pracovního setkání subjektů hospodařících v krajině dočteme, že „Za současné situace nelze kormorána vyřadit z přílohy vyhlášky, aniž by byla dořešena kompenzace jím způsobených škod“. Takže budeme regulovat a současně ještě platit?

5. Protestujeme proti způsobu, jakým R. Novák zpochybňuje objektivitu údajů, které byly použity při přípravě novelizace vyhlášky č. 395/1992 Sb. Skutečnosti uvedené v předcházejícím bodu č. 4 nám k tomuto postoji dávají dostatečný důvod.

Odhady celostátních populací jednotlivých druhů ptáků jsou podloženy dlouholetou terénní prací stovek členů ČSO, mezi nimiž jsou i členové ČMMJ. Proběhla již tři celostátní mapování hnízdního rozšíření ptáků (1973-1977, 1985-1989, 2001-2003), o řadě druhů získávají podrobné informace specializované pracovní skupiny ČSO (čáp bílý, husa velká, dravci a sovy, chřástal polní aj.). Kromě opakovaného mapování hnízdního rozšíření zachycují vývoj početností ptačích populací také další programy – Jednotný program sčítání ptáků v ČR, monitoring ptačích oblastí a druhů přílohy I směrnice o ptácích atd. Nepopíráme sice, že odhady početnosti jsou zatíženy větší či menší chybou, přesto jde o nejpřesnější údaje, které jsou v ČR dostupné.

ČSO by naopak mohla polemizovat o významu myslivecké statistiky a informační hodnotě údajů u mnohých druhů pernaté zvěře. I když některé předkládané údaje vzbuzují velké pochybnosti, uznáváme přínos myslivecké statistiky pro posuzování dlouhodobého vývoje populací.

6. V prvním článku autor nejdříve v úvodu čtenáře seznamuje s tím, že „koncem června byly s tímto návrhem ve veřejném projednávání seznámeny subjekty účastnící se hospodaření v přírodě“, poté však zcela v rozporu s touto informací napíše „Jsem toho názoru, že všechny návrhy týkající se ochranného režimu volně žijících živočichů by měly být konzultovány nejen v úzkém kruhu MŽP, ale i s těmi, kdo v přírodě žijí a v ní hospodaří“. Proč si do Ministerstva životního prostředí za každou cenu nerýpnout?

7. R. Novák svým druhým článkem porušuje smlouvu mezi F.A.C.E. a BirdLife International (příloha 2). V této smlouvě se totiž obě organizace mimo jiné zavazují, že nemají v úmyslu podněcovat nebo prosazovat změny směrnice o ptácích. Postoj R. Nováka je o to smutnější, že jmenovaný je zástupcem ČMMJ ve F.A.C.E.! Vyvstává tedy otázka, zda ČMMJ má zájem o naplňování této smlouvy v ČR, kde BirdLife International zastupuje Česká společnost ornitologická.

8. V závěru druhého příspěvku R. Novák připojuje citaci z oficiálních materiálů EU (z jakých?). To má s diskusí o návrhu seznamu zvláště chráněných druhů velice málo společného. Už se ale stalo, proto nezbývá nic jiného, než reagovat. Domníváme se, že nechávat na čtenáři, aby si udělal úsudek sám, je zcela nesprávné. Předložená konstatování by naopak měla být doplněna komentářem. Např. konstatování „Velmi často je tato směrnice vykládána, i v nových státech EU, příliš restriktivním způsobem, místo toho aby se její aplikace opírala o věrohodné vědecké a odborné údaje“: Co je to často? V kterých členských státech? Co je to restriktivní způsob? Kde se neopírají o věrohodné vědecké a odborné údaje? Ostatně, článek 14 směrnice o ptácích umožňuje členským státům jít nad rámec směrnice: „Členské státy mohou zavést přísnější ochranná opatření, než stanoví tato směrnice“.

9. K části „Co by měla EU udělat“ by čtenář měl rovněž k jednotlivým bodům obdržet konkrétnější informace

- Zrevidovat současný systém definice dob lovu, který by se měl opírat o věrohodné biologické údaje a rozumný právní výklad klíčových nařízení Směrnice: Co autor míní spojením slov „systém definice dob lovu“ je záhadou. Máme za to, že směrnice je, pokud jde o dobu lovu, jednoznačná: V článku 7 odst. 4 zakazuje lov během odchovu mláďat a v jednotlivých stádiích rozmnožování a u stěhovavých druhů navíc během jejich návratu na hnízdiště. Co by se na tom mělo revidovat? Co je to v této souvislosti „rozumný právní výklad“? To by měl být výsledkem návrat k neetickému lovu v době rozmnožování? Směrnice o ptácích pouze jmenuje druhy, které lze lovit, přičemž druhy první skupiny (příloha II/1) mohou být loveny podle vnitrostátních právních předpisů daného státu s tím, že členský stát zajistí, aby lov těchto druhů nenarušil úsilí o jejich zachování v oblasti jejich rozšíření. Pokud jde o lov druhů přílohy II/2, každý členský stát si vyjednal s Evropskou komisí, které druhy to budou.

- Přehodnocovat a realizovat plány ochrany pro druhy nebo skupiny chráněných ptáků: Řada takových plánů v EU existuje, na dalších se pracuje. Otázkou ovšem je, jak tyto plány jednotlivé členské státy přejímají a realizují. Jako první byly publikovány tzv. akční plány pro 23 celosvětově ohrožených druhů, které se vyskytují v Evropě (Heredia et al. 1996). Z nich se v ČR realizuje plán pro chřástala polního a připravil se plán i pro dropa velkého. V roce 2001 bylo provedeno první hodnocení, jakého se dosáhlo pokroku v zavádění těchto plánů (Gallo-Orsi 2001). Takové informace se ale čtenář nedozví. Stejně tak se nedozví, zda ČMMJ se na přípravě těchto plánů podílí.

- Rozvíjet a následně aplikovat mezinárodní systém ochrany stávanišť a ochrany některých druhů ptáků: Použitá terminologie je, mírně řečeno, zvláštní. Předpokládáme, že autor má na mysli ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Většina členských států EU vyhlašování ptačích oblastí již dokončila či dokončuje. Některé státy k tomu byly donuceny Evropskou komisí a Evropským soudním dvorem a některé (možná i ČR) to zřejmě ještě čeká.

- Přizpůsobovat obsah jednotlivých příloh této směrnice (druhy chráněných ptáků) časovému vývoji populací, na základě objektivních odborných poznatků: Čtenář by se měl dozvědět, že to směrnice o ptácích umožňuje v článku 15: Změny, které jsou nezbytné pro úpravu příloh I a V této směrnice v souladu s technickým a vědeckým pokrokem, a změny uvedené v druhém pododstavci čl.6 odst. 4 budou přijaty postupem podle článku 17. Je nutné vědět, že na každé změně se musí shodnout všechny státy. Proto se zatím přistupuje jen k doplňování přílohy I, ale vyřadil se jen jediný druh – kormorán velký. Při loňském rozšíření EU o 10 členských států do přílohy I přibylo 13 nových druhů a poddruhů.

- Systematicky zahrnovat princip trvale udržitelného využívání do všech plánů ochrany chráněných zón (Natura 2000): Čtenář by měl alespoň obdržet informaci, že myslivost ve většině našich ptačích oblastí není vůbec omezována a jen v několika z nich jsou vyjmenovány činnosti, které jsou vázané na souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud jde o Naturu 2000, měla by se používat správná terminologie v souladu s naší legislativou.


Závěr:

Místo věcné diskuse nad kritérii a vstupními daty, použitými při sestavení návrhu seznamu zvláště chráněných živočichů, se předkládá směsice upozornění na různé oficiální statistiky. Ta je doplněna celou řadou nepravdivých informací, vyplývajících z naprosté neznalosti výsledků ornitologického výzkumu v ČR. Zcela neorganicky jsou začleněny pasáže, které s problematikou nemají nic společného. Na ně jsme však museli také reagovat (body 6 až 8 stanoviska). Kde je proklamovaná vědecká a odborná polemika? Neznalost, nepravdy a zpochybňování výsledků výzkumu slovy „objektivně neověřené údaje“, „nedoložené údaje“ nemohou být základem pro věcnou diskusi. Pak se nemůžeme divit, že komunikace mezi mysliveckými organizacemi a ekologickými sdruženími vázne.

Stanovisko vypracoval: RNDr. J. Hora



Žádáme, aby tento dopis byl ve vedení ČMMJ i v redakční radě časopisu Myslivost projednán a aby ČSO byla s výsledkem tohoto projednání seznámena. Dopis považujeme za otevřený a bude uveřejněn na webových stránkách ČSO. Už v roce 2004 J. Hora poslal své stanovisko k článku dr. ing. R. Nováka „Myslivost a náš vstup do EU“ (Myslivost 5/2004, příloha, str. 12), bohužel zůstalo zcela bez oficiální odezvy jak z vedení ČMMJ, tak ze strany redakce časopisu Myslivost, ale i samotného autora. Doufáme, že tentokráte se odezvy dočkáme. Předem za ni děkujeme.

S pozdravem

Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., předseda


Literatura

BirdLife International, 2004a: Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. BirdLife International, Cambridge (BirdLife Conservation Series No. 12).

BirdLife International, 2004b: Birds in the European Union: a status assessment. BirdLife International, Wageningen.

Gallo-Orsi, U., ed., 2001: Saving Europe’s most threatened birds: progress in implementing European Species Action Plans. BirdLife International, Wageningen.

Heredia, B., Rose, L. & Painter, M., 1996: Globally threatened birds in Europe: action plans. Council of Europe, Strasbourg.


Přílohy ke stažení


03.01.2006, 14:57:00
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů