Článek: Musíme střílet hrdličky zahradní?

V polovině roku 2002 se k nám na Jihomoravskou pobočku ČSO donesla věrohodná informace, že některá myslivecká sdružení na okrese Brno-venkov pořádají poplatkové lovy hrdličky zahradní pro zahraniční střelce (především z Itálie) na jejích zimních shromaždištích, při nichž bývají střeleny až stovky ptáků - údajně až 600 ptáků během jediného takového honu!

(pro srovnání: oficiálně vykazovaný odstřel v celé ČR se v letech 1994-1999 pohyboval mezi 2.500-5.000 ks).

Hrdlička zahradní je podle platné myslivecké legislativy (vyhláška č. 245/2002 Sb.) lovnou zvěří s dobou lovu od 16. října do 15. února. Tato informace pro Hrdlička zahradní - Foto: Petr Zasadilnás byla impulsem, abychom na Okresní úřad Brno-venkov (referát životního prostředí) zaslali za naši pobočku podnět s návrhem zvážení možnosti vyhlásit hrdličku zahradní na území tohoto okresu za druh celoročně hájený a pokusit se tak přispět k ochraně tohoto širokou veřejností oblíbeného druhu. Domníváme se, že v tomto případě existuje důvod využít ustanovení odst. (1) § 5 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody, týkající se tzv. obecné ochrany rostlin a živočichů, který říká: "Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost." Současně hodláme zaslat obdobný podnět na orgány ochrany přírody v několika dalších okresech jižní Moravy ("nížinné okresy" - Znojmo, Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště), odkud je místními ornitology pokles stavů hrdličky zahradní rovněž uváděn. Následující výtah vychází z přílohy k výše uvedenému podnětu a mohou jej využít i další pobočky ČSO ke stejnému účelu (případným zájemcům jej nabízíme i v elektronické podobě; v úplném znění včetně obsáhlého seznamu použité literatury vyjde v příštím čísle časopisu Crex - Zpravodaj JMP ČSO koncem roku 2002). Zároveň by bylo dobré jej využít i v celostátním měřítku při snaze o vyjmutí hrdličky zahradní ze seznamu lovné zvěře v celé České republice při nejbližší novelizaci myslivecké legislativy.

  • Během období 1973-1995 byl zaznamenán úbytek hnízdní populace hrdličky zahradní v České republice v rozsahu 20-50 %. Rovněž v připravované reedici druhého dílu Fauny České republiky - Ptáci se uvádí: "v posledním desetiletí se početnost snížila, což je patrné jak na hustotě, tak zejména na sníženém počtu až vymizení společných nocovišť". Úbytek stavů v posledních letech je zmiňován i z některých oblastí jižní Moravy, např. brněnské aglomerace, a to jak na hnízdištích, tak na zimovištích. Na výrazné snižování počtů hrdličky zahradní ve městě Brně (včetně okrajových částí) upozornil v literatuře poprvé Jaromír Slechan v roce 1993, který svá vlastní zjištění porovnával se zprávami z 60.-70. let. Např. na kdysi největším - mnohatisícovém zimním shromaždišti na obilném silu v Chrlicích již zimování vůbec nezjistil. Na Židovském hřbitově v Brně-Židenicích, kde dříve nocovávalo až 120 ptáků a hnízdilo 5-10 párů, zjistil pouze jeden hnízdící i nocující pár. K.Hudec sledoval v letech 1975-80 v rámci města Brna nejméně 5 velkých zimních nocovišť, kde se shromažďovalo na každém z nich přes 1000 ptáků; kromě toho existovaly desítky dalších malých nocovišť s 20-50 ptáky na lokalitě. Dnes neexistuje ani jedno z těchto nocovišť! Podobné poznatky získala řadu ornitologů v dalších oblastech jižní Moravy, především ve výše zmiňovaných nížinných okresech; bohužel, málokde je to dokumentováno konkrétními přesnými čísly, nikde se tím nezabývali tak podrobně, jako na Brněnsku.


  • Za období 1970-90 byl úbytek početnosti hrdličky zahradní v podobném řádu jako v České republice (20-49 %) rovněž zjištěn např. v Německu, Norsku nebo Švédsku. Pro celou evropskou hnízdní populaci je uváděn za stejné období úbytek asi 25 %. Z posledních let je pak hlášen z některých oblastí Německa, např. z okolí Hamburgu, výrazný úbytek (počínající od poloviny 70. let), během posledních 20 let pokles o 25-40 %. V Berlíně byl v rámci pravidelného monitorovacího programu hnízdících druhů v roce 1999 zjištěn oproti stavu v r. 1990 pokles o plných 95 % (z 8000 na asi 400 teritorií), rovnající se téměř úplnému vymizení; podobné údaje byly publikovány i ze spolkové země Šlesvicko - Holštýnsko. Pro celé Německo bylo za stejné období odhadováno, že stavy poklesly na méně než polovinu původních. Za příčinu poklesu je považován nedostatek potravy v zimě v důsledku centralizovaného skladování obilí a poklesu chovu drobné drůbeže. Další alarmující údaje o poklesu během posledních 10-15 let, především u hnízdní populace, pocházejí z Rakouska, a to jednak z Vídně, a pak z alpských údolí např. v Tyrolích. Dramatický úbytek byl nedávno dokumentován i ve Švédsku.


  • Přitom ekonomický význam hrdličky zahradní je prakticky indiferentní a škody na zemědělských kulturách i rizika hygienicko-epidemiologická jsou u tohoto druhu nepatrné např. v porovnání s divoce žijícími populacemi domácích holubů. Zařazení hrdličky zahradní mezi lovnou zvěř tedy postrádá logiku a vzbuzuje dokonce spíše dojem, že jeho hlavním důvodem byla pouze možnost zlepšení finanční situace některých mysliveckých sdružení výše popsaným způsobem. Již v prvním vydání "Fauny" ze 70. let, tj. z doby, kdy byly stavy hrdliček zahradních v České republice podstatně vyšší než dnes, se psalo, že "na její význam není jednotný názor" ... a dále ... "ani v polním hospodářství nejsou způsobené škody příliš vážné"... Připravovaná reedice téže publikace již říká: "po počáteční expanzi a rapidním zvýšení početnosti byla hrdlička zahradní zařazena mezi zvěř; důvodem byla nejen vysoká početnost, ale i obavy ze škod v zemědělství a hygienických negativních vlivů zejména ve skladištích obilí, mlýnech ap., kde se shromažďovaly i tisíce ptáků. ... Lov měl otevřít především možnosti k opatřením proti těmto škodám ... Snížení početnosti v poslední době sice diskuze o nutnosti regulace hrdliček prakticky ukončila, hrdlička však nadále zůstává lovnou zvěří."


  • Hrdlička zahradní je zařazena v Příloze III tzv. Bernské konvence (Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť), k níž přistoupila i Česká republika, jako "druh, jehož myslivecké, hospodářské a jiné využívání, odchyt nebo usmrcování má být regulováno tak, aby populace byly udrženy mimo nebezpečí ohrožení jejich role v ekosystémech."


  • Z patnácti současných členských států Evropské unie je lov hrdličky zahradní povolen pouze ve čtyřech: Dánsku, Francii, Německu a Rakousku. Zbývajících 11 ji chrání. Německá organizace NABU (místní partner BirdLife International) ve svém odborném stanovisku ze 14.6.2002 doslova uvádí: "Hrdlička zahradní je navíc tak malá, že neexistuje její smysluplné myslivecké využívání, jak to požadují odpovídající kritéria. Už jen proto je třeba její lov úplně zrušit."


  • Hrdlička zahradní může zahnízdit prakticky během celého roku, jen s určitým snížením frekvence v létě a hlavně na podzim, resp. na začátku zimy a v zimě za mrazivého počasí; v Brně byly zjištěny snůšky i v listopadu, druhé půli prosince, v lednu a v únoru. Ani omezená doba lovu tak, jak ji stanovuje vyhláška č. 245/2002 Sb., navíc nemůže zabránit odstřelu v době rozmnožování a péče o mláďata, který je obecně (i myslivci samými) považován za mimořádně neetický.

Závěrem bychom chtěli vyzvat všechny ornitology i milovníky ptáků, kteří mají poznatky o úbytku hrdličky zahradní ve svých regionech (pokud možno podložené konkrétními seriózními čísly), aby je zasílali na adresu ČSO.

David Horal & Petr Svoboda

03.12.2002, 17:35:00
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů