Zde se nacházíte: Home > Pomoc ptákům > Ptačí budky

Článek: Materiál a výroba budek – Plastové a dřevocementové budky

I když většina budek je vyrobena ze dřeva, postupně se i u nás rozšiřují i jiné typy materiálů. Týká se to zejména budek vyrobených z plastů, kterých u nás v posledních letech výrazně přibývá, ale zajímavé jsou i budky vyrobené z tzv. dřevocementu.


Plastové budky

Plastové budky mají řadu výhod i nevýhod. Průmyslově jsou produkovány plastové budky pro sýkory. Výroba těchto budek je ve velkých sériích laciná a jednoduchá. Budky jsou trvanlivé, lehké a snadno se vyvěšují i přemísťují. Predátoři se do nich téměř nedostanou a hnízdící ptáci jsou z tohoto hlediska v bezpečí.

Velkým problémem plastových budek je jednak jejich malá, resp. téměř nulová prodyšnost, která vede ke srážení vodních par na stěnách a stropě budky a dále velké tepelné výkyvy – za teplých dnů se budka umístěná na přímém slunci snadno rozpálí, za chladných nocí rychle prochladne (např. Bolund 1987). Je tedy potřeba zvolit vhodný typ a dořešit jeho tepelnou izolaci (např. vzduchovými bublinami), do dna budky umístit kanálek pro odtok náhodně vniklé vody a pod stropem několik kanálků větracích, které omezí kondenzaci. Budky by také neměly být vyvěšeny na místě, kde jsou vystaveny přímému slunečnímu záření v jinou denní dobu než časně ráno.

U nás se ve velkém množství používají i budky vyráběné ze starých vyřazených kanystrů od nejrůznějších chemikálií. Jsou určené nejčastěji pro poštolky a některé druhy sov, ale je možné takto vyrobit i budky pro sýkory apod., avšak se všemi riziky zmíněnými výše.


Dřevocementové budky

Budky vyrobené z malty nebo betonu s příměsí pilin jsou oblíbené zejména v západní Evropě, u nás se pouze zkoušely, avšak nedošlo k jejich většímu rozšíření. Např. v Německu se tyto budky vyrábějí sériově a plně nahrazují budky dřevěné. Velkou předností je zejména jejich několikanásobně dlouhá životnost, neboť lépe a déle odolávají povětrnostním vlivům i útokům ze strany strakapoudů a veverek. S tím také souvisí jejich větší bezpečnost pro hnízdící ptáky a jejich snůšky a mláďata.

Příměs dřevěných pilin nebo hoblin či dalších podobných materiálů (polystyrén, sláma aj.) přispívá k proteplení budek a vytvoření přirozenějšího mikroklimatu. Jejich značná hmotnost ztěžuje manipulaci v terénu, zároveň však zajišťuje větší stabilitu při volném zavěšení, a to v ještě větší míře než u budek kmenových. Určitý zápach, zapříčiněný použitím betonu, není na závadu – ptáci mají špatný čich. V sousedním Německu se osvědčila např. kombinovaná dřevocementová budka pro ptáky a netopýry a speciální dřevocementová budka pro šoupálky.

Výroba dřevocementové budky

Dřevocementovou budku můžeme vyrobit ze směsi stejných dílů cementu, praného říčního písku a dřevěných pilin nebo drobných hoblin. Tuto směs dobře rozmícháme a dobře udusáme do dřevěné nebo ještě lépe plechové formy. Někteří autoři doporučují formu natřít starým olejem, aby se materiál na nelepil. Střechu uděláme tak, aby buďto svým spodkem zapadala mezi boční stěny budky nebo svými okraji naopak budku přesahovala jako poklice. Budky můžeme též konstruovat s otevírací nebo zasouvací přední stěnou. Při výrobě je potřeba do tělesa budky dostatečně pevně (s ohledem na její větší hmotnost) zapracovat oka nebo háčky pro připevnění střechy (nebo jiné otevíratelné části) a zejména pro bezpečné vyvěšení. Formu rozebíráme podle teploty prostředí po 3–5 dnech. Rourou, která tvaruje vletový otvor, je potřeba občas pootočit, aby se při rozebírání formy lépe vyňala.

Pro výrobu odlehčených budek byla používána maltu z popílku, ze které se vyrábějí plynosilikátové výrobky. Také je možné mineralizovat piliny jeden den před výrobou v 5% vodním skle a poté smíchat se stejným množstvím cementu a vody, aby se docílilo plastičnosti. Trh se stavebními materiály v dnešní době nabízí řadu dalších, doposud vesměs nevyzkoušených, možností.

Budku je vhodné opatřit zeleným nebo hnědým nátěrem. Použít lze např. cementové mléko s příměsí malířských tónovacích barev, různých syntetických barev nebo Balakrylu.



Jednoduchá forma pro výrobu dřevocementové budky:
A – těleso budky, B – střecha (Podle Klůze 1980)



Dřevocementové budky:
A – kombinovaná dřevocementová budka pro ptáky a netopýry
B – dřevocementová budka

Budky z jiných materiálů

V literatuře se objevují informace o výrobě hnízdních budek z různých náhradních materiálů, zejména plechu, pálené hlíny, lepenky aj. Tyto materiály se však vyznačují špatnou tepelnou izolací a malou prodyšností. Pro hnízdění ptáků jsou tedy naprosto nevhodné a jejich použití je potřeba jednoznačně odmítnout. Jiné materiály, jako např. sláma nebo vydlabaná tykev, jsou zase málo odolné vůči vnějším vlivům i útokům predátorů.

Petr Zasadil
kresba Jana Jankovcová

Literatura:
KLŮZ Z., 1980: Ochrana ptactva. MOS Přerov a KSPPOP Ostrava v SZN Praha.
ZASADIL P. [ed.], 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. Metodická příručka č. 20. ČSOP Praha.

24.03.2007
Počet názorů: 2 Přidat názor

Reakce čtenářů

Budky z izolacnych materialov (moravcan) 06.12.2008, 21:36

Dřevocementové budky (Karafiát) 30.03.2007, 19:02



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791