Kategorie:
- ČSO/BirdLife
- Akce a kampaně
- Ochrana ptáků
- Věda a výzkum
- Infocentrum
- Podpořte ČSO
Kontakty:
E-mail: csobirdlife.czAdresa:
Na Bělidle 34
150 00 Praha 5-Smíchov
tel: 777 330 355
NEPOSÍLAT SMS!
dat. schránka: 3xfm2f9
hlavní účet:
1922224339/0800
transparentní účet: 2800277111/2010
Kancelář na mapě
- O ptactvu
- Pomoc ptákům
- Stránky pro děti
- Nabízíme
Článek:
Ptačí druh, který byl Výborem ČSO zvolen pro rok 2003, se zcela vymyká dosavadnímu pojetí Ptáka roku. Je jím totiž vrabec domácí. Ještě před pár desetiletími nejpočetnější pták kulturní krajiny a měst považovaný za škůdce a obtížného příživníka.
Překvapivá volba Ptačí druh, který byl Výborem ČSO zvolen pro rok 2003, se zcela vymyká dosavadnímu pojetí Ptáka roku. Je jím totiž vrabec domácí. Ještě před pár desetiletími nejpočetnější pták kulturní krajiny a měst považovaný za škůdce a obtížného příživníka. Běžný, obyčejný, všudypřítomný a stálý - takový pták nestál téměř nikomu za pozornost. Zájem odborníků i laiků se soustředil na mnohem atraktivnější druhy. Neochvějná jistota, že vrabci domácí jsou přítomni v každém městském parčíku, okrajových čtvrtích a v každé vesnici, byla na konci dvacátého století náhle otřesena zjištěním, že z mnoha míst téměř, nebo úplně zmizeli. Ve většině evropských zemí je situace podobná. Dramatické snížení početnosti projevující se hlavně ve velkých městech je otevřeně označováno za vymírání. " O to, co nesnědí škůdci, budeme mít více"
Vrabci byli až do více než poloviny dvacátého století považováni za nejhoršího ptačího škůdce. Tito ptáci v početných hejnech vyzobávali klasy na polích, po sklizni vybírali obilky z mandelů (" panáků"). Při uskladnění a transportu obilí též získávali svůj díl. Dokázali vyplenit i makovice, dozrávající slunečnice, zničit klíčící zeleninu, oštípat pupeny ovocných stromů a ještě se zdatně přiživovat s domácí drůbeží. Nejen tyto, ale ještě řada dalších důvodů vedla člověka k soustavnému boji s vrabci. Ti však lokální ztráty snadno vyrovnali a těžili ze soužití s lidmi dál. Po staletích marného boje s vrabci domácími bychom si mohli nyní oddechnout, že je těmto ptákům konečně odzvoněno. Tak jednoduché to ale není. Teprve když ztrácíme něco, co bylo dosud zcela samozřejmé, začne nám to chybět. Postoj lidí k živočišným druhům dříve pronásledovaným jako škůdci se v posledních desetiletích dost změnil. Větší pozornost je věnována jejich roli v přírodním prostředí. Přímé pronásledování však není příčinou toho, co se s vrabci domácími v posledních desetiletích děje. Komu chybí vrabec domácí? Na základě značného zájmu nejširší veřejnosti o vrabce je zřejmé, že existuje citový vztah obyvatel k tomuto ptáku. Je ztělesněním a symbolem domova. Vrabci bývali často jedinými opeřenci v hustě obydlených čtvrtích, průmyslových zónách a dalších místech pro jiné ptáky neobyvatelných. Proč ubývají?
Důvod poklesu určitě nebude pouze jediný, ale bude zřejmě kombinací celé řady faktorů, které se samostatně jeví jako méně významné. Nejčastěji zmiňovanou hypotézou je celkový nedostatek potravy v souvislosti se změnou osevních postupů a snižováním živočišné výroby. Významná může být i ztráta hnízdních možností v důsledku používání nových metod zateplování obytných staveb ve městech i na venkově a též změna složení a údržby městské zeleně. Jedna z nejnovějších teorií z Velké Británie dává do přímé souvislosti zavedení bezolovnatého benzínu a začátek silného poklesu vrabců. Při spalování "ekologického" benzínu se uvolňuje toxická sloučenina, která hubí drobný hmyz (např. mšice). Mláďata vrabců v prvních dnech života jsou krmena právě takovou potravou. Pro vrabce, kteří získávají potravu v těsné blízkosti člověka, to může být mnohem významnější limitující faktor než pro jiné druhy ptáků. Co všechno nevíme o vrabci domácím?
Pozornost odborníků i laiků by se měla zaměřit nejen na místa, kde vrabci domácí dosud žijí v početném společenstvu. Na lokalitách, kde byli dříve hojní, bychom měli posoudit možný dopad změn vedoucích k vymizení vrabců. Dále bychom se měli pokusit vysvětlit, proč na některých lokalitách, které mají podobné podmínky, vrabci přežívají a jinde zmizeli. Je velmi důležité zjistit, jaké potravní zdroje využívají v hnízdní době a v zimě, s jakou úspěšností hnízdí a zda jsou stále ještě na některých místech pronásledováni lidmi. Lucie Brejšková
Zjištění, že pokles postihl právě druh s až neuvěřitelnou tolerancí k životním podmínkám, tak početný a široce rozšířený, je velmi závažné. Historie vrabce domácího je úzce svázána s rozvojem lidské civilizace. Příčiny ubývání nedovedeme spolehlivě vysvětlit, stejně jako přesněji určit, jakého rozsahu úbytek je. Sečíst vrabce domácí v daném území je úkol mnohem obtížnější, než by se na první pohled zdálo. Je potřebné znát jejich zvyky v místě sčítání, zejména kde získávají potravu, shromažďují se a odpočívají. Též je třeba se přesvědčit, že jde opravdu o vrabce domácí a nikoli o příbuzné vrabce polní-úpolníky. Nejvhodnější dobou pro zjišťování početnosti jsou zimní měsíce a počátek jara. Jedině v této době lze spočítat většinu místní populace naráz, např. v místě, kde se společně sdružují.
Žádná z těchto a mnohých dalších uvažovaných příčin však mizení vrabců domácích nedokáže jednoznačně vysvětlit. Výskyt těchto ptáků v České republice se v posledních dvaceti letech změnil z téměř celoplošného na mozaikovitý. Podle střízlivého odhadu dosáhlo snížení početnosti za posledních dvacet let minimálně 60%. Stále ještě jsou místa, kde lze najít vrabce v počtu několika desítek jedinců, ale také taková, kde z původně početné populace nezbyl ani jediný.
Prvním krokem k poznání vývoje početnosti populace vrabců domácích bude aktuální zjištění početnosti v České republice. Doufáme, že můžeme počítat s pomocí ochotných pozorovatelů na venkově i ve městech. Na těchto stránkách bude k dispozici dotazník, jehož vyplnění pomůže zhodnotit současný stav, popř. získat i cenné údaje z nedávné minulosti. Dále vítáme všechny zajímavé údaje o vrabci domácím (např. neobvyklé chování, hnízdění, získávání potravy, mimořádný počet na jednom místě apod.).