Zde se nacházíte: Home > Ochrana ptáků > Natura 2000
Podkategorie:

Článek: Reakce ČSO na článek "Vánoční kapři v ohrožení, EU nakázala chránit ptáky"

V sobotu 8.12. se na serveru aktuálně.cz objevil hrubě zkreslující článek, který nepravdivě informuje o důsledcích případného vyhlášení dvou ptačích oblastí na jihu Čech: Českobudějovických rybníků a Dehtáře. Považujeme za nutné na něj odpovídajícím způsobem reagovat. Seznamujeme vás proto s otevřeným dopisem, zaslaným panu Zdeňku Johnovi, šéfredaktorovi aktuálně.cz.

Vážený pane šéfredaktore,

v sobotu se na Vašem serveru aktuálně.cz objevil článek „Vánoční kapři v ohrožení, EU nakázala chránit ptáky“, který v kontrastu s jinak seriózní žurnalistikou přináší demagogickou poplašnou zprávu, za kterou by se musel stydět i bulvár toho nejhrubšího kalibru.

Autor článku, pan Petr Havel svůj text zaplnil snůškou nesmyslů a dezinformací. Rádi bychom Vás alespoň na ty nejpodstatnější upozornili:

1.
„Až třicetiprocentní propad tuzemské produkce sladkovodních ryb, tedy především kaprů, hrozí v jižních Čechách. A to v případě, pokud by byly na dvou tamních lokalitách vyhlášeny dvě nové chráněné ptačí oblasti. Jejich zřízení prosazují ochránci přírody.“

Tento údaj není ničím podložen. Ani Ministerstvo zemědělství, ani subjekt hospodařící v oblasti nebyl dosud schopen dodat jakékoliv relevantní podklady k těmto tvrzením (viz též bod 5.)

2.
„Rozsah ptačích oblastí je totiž obrovský.“

Obě navržené ptačí oblasti rozhodně obrovské nejsou. Naopak, Ptačí oblast (PO) Dehtář by byla po PO Řežabinec (111 ha) a PO Bohdanečský rybník (306,7 ha) třetí nejmenší ptačí oblastí v ČR a rozloha PO Českobudějovické rybníky je zhruba třetinová ve srovnání s průměrnou rozlohou ptačích oblastí v ČR a zhruba dvoutřetinová ve srovnání s průměrnou rozlohou všech ptačích oblastí v EU.
Co do rozlohy již vyhlášených suchozemských ptačích oblastí vyjádřené procentem z rozlohy státu je ČR na 17. místě mezi 27 členskými státy EU.

3.
„Podle Martina Žižky z odboru lesního a vodního hospodářství ministerstva zemědělství by měla plocha Ptačí oblasti Dehtář dosahovat 340,55 hektaru, přičemž asi na polovině území je již nyní dlouhodobě vyhlášeno přechodně chráněné ptačí území.“

Polovina rybníka Dehtář byla vyhlášena přechodně chráněnou plochou (nikoliv přechodně chráněným ptačím územím, takovou kategorii naše legislativa nezná), to ovšem nemá s potřebou vyhlášení této lokality jako PO nic společného. Jako PO jsou vyhlašovány i národní parky. Jak vyplývá z rozsudku Evropského soudního dvora v případu C-3/96 Komise ES vs. Nizozemské království z 19. května 1998, „přijímáním jiných opatření na ochranu přírody se nelze vyhnout povinnosti vyhlašovat ptačí oblasti stanovených článkem 4.1 směrnice o ptácích.“

4.
„Ptačí oblast Českobudějovické rybníky má být vyhlášena na rozloze 6 590 hektarů. To je pro představu území jen o něco menší, než na kterém působí největší tuzemský producent sladkovodních ryb Rybářství Třeboň, které zahrnuje 378 rybníků.“

Ptačí oblast Třeboňsko má rozlohu 47 360 ha, tj. 7,5 x větší než je rozloha navrhované Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky, která se po úpravách hranic na základě projednávání zmenšila na 6350 ha. Odborné posouzení návrhu ptačí oblasti, které zadal Krajský úřad Jihočeského kraje, potvrdilo toto vymezení a zamítlo jakékoliv zmenšení ptačí oblasti.

5.
„Podle odhadů ministerstva zemědělství by přitom produkce ryb při vyhlášení Ptačí oblasti Dehtář poklesla o 25 až 30 procent. To představuje při rozloze rybníku Dehtář 246 hektarů a stávajícímu ročnímu objemu produkce v hodnotě 7,5 milionu korun pokles v hodnotě kolem dvou milionů korun.
Také v případě Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky by poklesla produkce ryb o necelou třetinu.
"Rozsah asi sto hektarů rybničních ploch představuje průměrnou roční hodnotu produkce ve výši dvou milionů korun, ztrátu za sníženou produkci lze odhadnout ve výši 0,5 až 0,6 milionů korun ročně," uvádí se v analýze ministerstva zemědělství.“


Ochrana čtyř z pěti druhů nepředstavuje pro rybářské hospodaření žádnou překážku a u jednoho by případné kolize byly z velké části řešitelné bez finančních ztrát a k možným újmám by docházelo jen výjimečně:
Kvakoš noční: Hnízdí na čtyřech až pěti rybnících. Základní požadavky na ochranu, tj. zachování stávajících ostrůvků s vhodným porostem (opatření proti rozplavování ostrůvku, případně blokování přerůstání křovin) a zajištění klidu po dobu obsazení kolonie, nepředstavují pro hospodaření na rybnících ani pro myslivost žádné zásadní omezení. Snad jen to, že by se na tradičních hnízdištích neměl měnit stávající režim (tj. nepřecházet na jarní výlovy). Potravou jsou především plevelné ryby, obojživelníci a hmyz. Jak dokazuje množství rozborů potravy, kvakoš není pro chov ryb problémem.
Rybák obecný: V posledních letech hnízdí většinou jen na čtyřech rybnících (Bezdrev, Vyšatov, Domin a Dasenský), potravu loví i na dalších rybnících. Základním požadavkem je nezvyšovat vodní hladinu tak, aby ostrůvky s hnízdy nebyly zaplaveny, a naopak nespouštět vodu, aby se neusnadnil přístup predátorům. Pokud v rámci hospodaření od zvyšování hladiny nelze ustoupit, což bývá známo dostatečně včas, je možné s předstihem dohodnout řešení. Např. lze zaplavení hnízd předejít zvýšením hladiny ještě před zahnízděním ptáků a odpovídající podmínky vytvořit na jiném rybníku. Dalším požadavkem je zajištění klidu pro hnízdící ptáky. Potravou jsou drobné rybky a hmyz. Vzhledem k malé početnosti rybáci nemohou působit vážné škody ani na plůdkových rybnících.
Slavík modráček: Pro rybářské hospodaření není žádnou hrozbou. Hnízdí v litorálních porostech řady rybníků i v terestrických rákosinách a také na bývalém tankovém cvičišti na okraji Českých Budějovic. Důležitou podmínkou je, aby odbahňování rybníků bylo citlivé (což se ostatně již často děje) a aby ptáci měli k dispozici další vhodná stanoviště, kam se mohou přesunout. To lze zajistit pečlivým dlouhodobým plánováním odbahňování rybníků ve spolupráci s orgány ochrany přírody.
Husa velká: Jde pouze o ochranu shromaždišť koncem léta a na podzim, bez jakéhokoliv negativního dopadu na rybářské hospodaření. Tato shromaždiště jsou jen na několika velkých rybnících, na kterých husy nalézají klid k odpočinku. Účelem není zakazovat lov, ale plánovat hony i lov na tahu tak, aby vždy alespoň jedno ze tří významných shromaždišť bylo v danou dobu v klidu. Protože husy potravu vyhledávají mimo rybníky, nepředstavují pro ryby konkurenta. Naopak velká hejna přispívají k zvýšení trofie rybníků a šetří tak rybářům náklady na hnojení.
Kopřivka obecná: Druh není v žádném konfliktu s rybářským hospodařením. Jde pouze o ochranu shromaždišť v době jarního tahu. To znamená, že ani nedochází k rušení lovem.
Souhrn: Uvedené skutečnosti dokládají, že údaje MZe o ztrátách nejsou korektní. Ostatně MZe nebylo schopno za 5 let předložit své analýzy k odborné diskusi. Učiní tak alespoň nyní?

6.
Jedno omezení za druhým
Na vyhlášených ptačích územích platí celá řada omezení.
V případě oblasti Dehtář není například možno bez povolení zřizovat nová rybochovná, myslivecká a rekreační zařízení, měnit výši vodní hladiny, lovit pernatou zvěř, vypouštět kachny, zavádět chovy vodní drůbeže či od 15. dubna do 31. července vstupovat do kolonií rybáka obecného.“


Vyhlášení Ptačí oblasti Dehtář znamená udržení stávajícího stavu bez jakéhokoliv vlivu na intenzitu rybářského hospodaření:
Chov a vypouštění kachen divokých a chov domácích kachen byl již vyloučen při vyhlášení přechodně chráněné plochy v roce 1998, tedy již zhruba před deseti lety. Lov byl omezen na maximálně 2 hony ročně.
Nová rybochovná, myslivecká a rekreační zařízení nelze bez povolení zřizovat již nyní.
Úmyslné rušení všech druhů ptáků je zakázáno i mimo ptačí oblasti, přičemž jsou samozřejmě stanoveny případy, na jaké se toto zákonné opatření nevztahuje.

7.
„Ani v oblasti Českobudějovických rybníků nelze v určených termínech manipulovat s hladinou vody či lovit zvěř, kromě toho ale také navíc nelze vstupovat do porostů kolem rybníků, měnit způsob využití pozemků a po dobu půl roku (od dubna do srpna) je zamezen přístup do kolonií kvakoše nočního.“

Není pravda, že nelze manipulovat s hladinou vody. Pouze na pěti rybnících je v době hnízdění potřebný souhlas orgánu ochrany přírody.
Není pravda, že nelze lovit zvěř. V návrhu ochranných podmínek jsou vyjmenovány pouze tři rybníky, kde by se mělo lovit se souhlasem orgánu přírody. Cílem není bránit lovu na těchto významných shromaždištích vodních ptáků, ale koordinovat lov (hony i lov na tahu) tak, aby vyplašení ptáci vždy alespoň na jedné z uvedených tří lokalit našli klid.
Není pravda, že nelze vstupovat do litorálních porostů rybníků. Vlastníci a nájemci pozemků a uživatelé honitby za účelem péče o vypuštěné kachny nepotřebují ke vstupu žádný souhlas. Potřeba souhlasu orgánu ochrany přírody se týká jen dalších osob (v období 1. 3. – 31. 7.)

8.
"Máme s tím vyhlášením velký problém. Samozřejmě se ještě budeme snažit s komisí vyjednávat, ale vyhlášení celého území, které komise požaduje, za ptačí oblast, je pro nás nepřijatelné. Pokud se nedohodneme na nějaké kompromisní variantě, tedy podstatně menším území, které by bylo ptačí oblastí, hrozí soudní řízení," uvedl první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč."

Ano, soudní řízení hrozí, ale jedná se o soudní řízení Evropské komise s Českou republikou. Na otázku, zda lze ze seznamu navržených ptačích oblastí některou oblast účelově vyřadit či účelově změnit její hranice, odpovídá opakovaně Evropský soudní dvůr, jak dokládají následující příklady:
Rozsudek Evropského soudního dvoru v případu C-3/96 Komise ES vs. Nizozemské království z 19. května 1998 obsahuje, mimo jiné, následující závěry:
- při určování ptačích oblastí a vymezování jejich hranic se nesmí brát v úvahu ekonomické požadavky, o kterých se zmiňuje článek 2 směrnice o ptácích
- členské státy jsou povinny klasifikovat jako ptačí oblasti všechna místa, která se při použití ornitologických kritérií ukazují jako nejvhodnější pro ochranu dotčeného druhu
- přijímáním jiných opatření na ochranu přírody se nelze vyhnout povinnosti vyhlašovat ptačí oblasti stanovených článkem 4.1 směrnice o ptácích
Rozsudek Evropského soudního dvoru v případu C-355/90 Komise ES vs. Španělské království z 2. srpna 1993:
Španělsko tím, že nevyhlásilo bažiny Santoňa za ptačí oblast a nepodniklo příslušné kroky k zastavení poškozování území, nesplnilo závazky vyplývající ze směrnice o ptácích. Členský stát se nemůže zprostit povinnosti chránit určitou lokalitu, která podle vědeckých kritérií chráněna být má, tím, že jí nevyhlásí jako ptačí oblast.


Jistě uznáte, že lži a dezinformace uvedené v článku pana Petra Havla nemají v seriózním zpravodajství místo a žádáme Vás o okamžitou nápravu tohoto stavu.
Pokud budete mít jakékoliv dotazy k danému tématu, jsme Vám k dispozici. Česká společnost ornitologická je spoluautorem odborného návrhu ptačích oblastí v České republice. Řada informací k ptačím oblastem obecně i ke konkrétním lokalitám je též k dispozici na našich internetových stránkách (www.birdlife.cz).

S pozdravem,

Lukáš Viktora
tajemník
Česká společnost ornitologická

14.12.2007
Počet názorů: 3 Přidat názor

Reakce čtenářů

Dehtář (Jiří Borovka) 27.07.2008, 10:29

Odpověděl šéfredaktor? (Zdeněk Vermouzek) 31.12.2007, 21:46

Ptačí oblast u rybníka Dehtáře (Jiří Borovka) 15.03.2010, 08:34



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791