Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Tiskové zprávy ČSO
Podkategorie:

Článek: Ptákem roku 2009 je skorec vodní

Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Současně s vyhlášením Ptáka roku je představena i stejnojmenná brožura, obsahující základní informace o biologii ptačího druhu, příbuzných druzích, které u nás žijí, populačních trendech, ohrožujících faktorech a také praktické rady, jak vybranému druhu pomoci.

Skorec vodní je nápadným a nezaměnitelným druhem. Dosahuje přibližně velikosti kosa, má kaštanově hnědou hlavu, tmavohnědě zbarvený vrch a rezavohnědý spodek těla, na kterém vyniká velká bílá náprsenka. S oblibou osídluje rychle tekoucí čisté vodní toky bohaté na kyslík, s kamenitým dnem a přirozenými břehy, především ve vyšších polohách – v pahorkatinách a na horách. V mimohnízdním období se vyskytuje také na pomaleji tekoucích vodách v nížinách.
Dobrým poznávacím znakem je chování skorců. Přeletují velmi rychle, přímočaře a často těsně nad vodní hladinou, posedávají na kamenech uprostřed řek a potoků. Především se však neúnavně vrhají do tekoucí vody a po chvíli vyletují o řádný kus níže po proudu. Vše bez ohledu na roční období – od jara do zimy, kdy přesuny skorců ve vodě pod ledem působí na pozorovatele obzvlášť působivě. Schopnost potápět se je mezi pěvci ojedinělá.
Mezi hlavní negativní faktory, ohrožující skorce vodního, je možno uvést změnu či úplnou likvidaci vhodného hnízdního prostředí. Důsledkem regulace vodních toků, budování zavlažovacích systémů nebo vodních elektráren je často výrazné zpomalení rychlosti proudění nebo až dramatický pokles průtoku vody říčním korytem. Podobný vliv má i velkoplošné odlesňování na březích toků.
Rovněž rostoucí znečištění vody, následované snížením potravní nabídky, ovlivňuje početnost skorců. Vzorovým příkladem je okyselování (acidifikace) toků, způsobené průmyslovými emisemi (v podobě kyselých dešťů), či výsadbami čistě jehličnatých lesů podél řek. V kyselé vodě stoupá koncentrace hliníku, která negativně ovlivňuje druhové složení a početnost vodních bezobratlých, tedy vhodnou potravu pro skorce. Snižuje se také dostupnost vápníku pro tvorbu skořápek samicemi a pro růst kostí mláďat. Ve Walesu byl zjištěn pokles početnosti skorců z 9 na pouhé 1–2 páry při vzestupu kyselosti vody (poklesu pH) o hodnotu 1,7.
Nejlepším způsobem jak skorcům (a nejenom jim) pomoci je zachovat strukturně pestrou krajinu, protkanou rychle tekoucími a neznečištěnými potoky a řekami, nabízející dostatek vhodné potravy a hnízdních příležitostí.
Součástí kampaně je také dotazník, zaměřený na sledování počtu skorců v období hnízdění a také na záznamy hnízdění skorců v nadmořských výškách pod 300 m nad mořem.

Na vydání brožury Pták roku 2009 – Skorec vodní se podíleli: Ministerstvo životního prostředí ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Správa Národního parku České Švýcarsko, Správa Národního parku Podyjí, Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Český svaz ochránců přírody a Ochrana fauny ČR.

Pro bližší informace kontaktujte: Lukáše Viktoru, tajemníka ČSO, tel.: 274866700, e-mail: viktora zavináč birdlife.cz

Videoukázka lovu a krmení mláděte od Adolfa Goebla (5,8 MB)

30.01.2009
Počet názorů: 1 Přidat názor

Reakce čtenářů

nejde otevřít soubor (pepa) 31.01.2009, 02:17