Zde se nacházíte: Home > O ptactvu > Ptáci ve světě

Článek: Ptáci v Mexickém zálivu stále v ohrožení

Podle nových terénních výzkumů organizace NAS (National Audobon Society, americký partner BirdLife) představují zbytky ropy a chemikálie pocházející z katastrofy na plošině Deepwater Horizon společnosti British Petroleum, pro ptáky kteří se páří a hnízdí v těžce postižených oblastech pobřeží Lousiany stále závažné riziko. Šest měsíců po tragédii nalezly výzkumné týmy NAS velké množství ptáků setrvávajících ve svém přirozeném prostředí. NAS však varuje, že budoucnost ptáků a ekosystémů, které reprezentují, zůstává i nadále nejistá, protože ropa a další ohrožení jsou stále nebezpečně blízko.

„Lidé by si neměli nechat namluvit, že nebezpečí pro ptáky a životní prostředí skončilo jen proto, že ropa přestala přitékat“, řekl předseda a výkonný ředitel NAS David Arnold. „Pouze porozumět a začít se zabývat dlouhodobými následky vystavení ropě zabere léta sledování – a to je jen část mnohem větší hrozby.“


(Foto: www.birdlife.org)


Přetrvávající obavy z dopadů kontaminace ropou vycházejí z poznatků výzkumných týmů NAS, kteří koncem září provedli výzkum 23 úseků významným ptačích oblastí poblíž epicentra neštěstí na pobřeží Louisiany. V devíti z deseti oblastí považovaných za těžce zasažené ropou přinesly týmy řadu důkazů o přítomnosti povrchové ropy, asfaltu, asfaltu ve formě kuliček a průsaků z kapes nacházejících se v písku. Chuchvalce asfaltu pod hladinou vody jsou zdánlivě nevyčerpatelným zdrojem dalších asfaltových kuliček vyplavovaných na pobřeží. Pozorování rovněž potvrzují předchozí zprávy o značném množství ropy ve vodním sloupci, které ukazuje na rostoucí pravděpodobnost, že bude pronikat na pláže a do mokřadů ještě po řadu měsíců. Všechny hrozby spojené s únikem ropy byly nalezeny v přímém sousedství k oblastem s hojným výskytem ptáků.
„Ptáci nejsou naprogramováni k tomu, aby se vyhýbali nebezpečím spojeným s ropou a i když v současnosti vypadají zdravě, můžeme nyní těžko předvídat všechny dopady na zdraví a rozmnožování, které se mohou projevit později“, řekla jedna z ředitelek společnosti a členka výzkumného týmu Melanie Driscollová. „Skutečnost, že jich je stále hodně, neznamená, že jsou v bezpečí“.
Výzkumné týmy napočítaly v deseti oblastech téměř 10 000 ptačích jedinců silně zasažených ropou, třináct oblastí bylo kontaminováno málo nebo vůbec. Pozorováni byli ptáci reprezentující širokou škálu druhů, jejichž výskyt bylo možné v době výzkumu očekávat, bez známek o tom, že oblasti zasažené ropou by byly opuštěny ve prospěch čistých oblastí.
Týmy nahlásily ve zkoumaných oblastech početný výskyt dospělých a juvenilních pelikánů hnědých. Neštěstí udeřilo přesně v době počátku období páření pelikánů. V následujících týdnech vysílané obrázky pelikánů a jejich hnízdních oblastí, zasažených ropou, přiložily do kotle obavám o neúspěšném období rozmnožování, která by bylo velkou ranou obnově druhu, jenž byl teprve nedávno vymazán ze seznamu ohrožených druhů. Dokumentace juvenilních jedinců pelikána hnědého v letu představuje uklidňující svědectví o tom, že mladí ptáci úspěšně vylétají z hnízda i v kontaminovaném a chaotickém prostředí. Vědci ale opět varují ohledně dlouhodobé prognózy.
Hlavní vědec a vedoucí výzkumník Thomas Bancroft říká, že zjištění přinášejí řadu otázek a důvodů k obavám: „Věda ukazuje, že je zde důvod pro další pozornost. Jednoduše nemůžeme vědět, co bude přímý kontakt s ropou představovat z dlouhodobého hlediska pro zdraví a reprodukční úspěšnost pelikánů, rybáků a dalších druhů. Nemůžeme zatím ani domyslet, jaké budou dlouhodobé důsledky pro mořský potravní řetězec. Jde o gigantický nekontrolovaný vědecký experiment, s ptáky a všemi společenstvími závisejícími na zálivu jako jeho nedobrovolnými subjekty.“
NAS mezitím pokračuje ve své dlouhodobé práci, ve které se věnuje řadě hrozeb pro zdraví těchto ekosystémů. Současná starost o osud ptáků a společenství v Mexickém zálivu pomáhá obnovit zájem o podporu obnovy funkcí řeky Mississippi, která napájí rychle mizející mokřady. Obnovuje se tím i zájem o ochranu přirozeného prostředí před špatně plánovaným rozvojem a narušováním člověkem, dále pak i zájem zajistit dlouhodobé financování těchto ochranářských snah.

Michal Daňhelka podle zprávy BirdLife Int

23.10.2010
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791