Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně
Podkategorie:

Článek: Tetřev hlušec - pták roku 2012

Ptákem roku 2012 je tetřev hlušec, ohrožený druh horských lesů. Životaschopná populace tetřevů je u nás jen na Šumavě, kde žije až 300 jedinců. Jestli zde dlouhodobě přežijí záleží především na tom, zda jim my lidé poskytneme dostatek klidu a vhodné prostředí pro nerušený vývoj.

Pomozte zmapovat historický výskyt tetřevů u nás!


O tetřevovi

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) v nás vyvolává romantické představy spojené s jeho pověstí tajuplného ptáka obývajícího hluboké hvozdy. Navíc, valná většina současníků jej viděla nanejvýš v ZOO. V minulosti byl poměrně široce rozšířen a byl i ceněnou lovnou zvěří, jak to dokládají četné trofeje v muzeích, na zámcích, ve školách, v hostincích i v soukromých sbírkách. Ještě ve 20. letech minulého století se u nás střílelo kolem 1000 tetřevů ročně, potom ale začaly jejich počty rychle klesat.

V současné době se tetřev ojediněle objevuje už jen v několika pohořích (Beskydy, Krkonoše, Krušné hory, Český les, Jeseníky), přičemž více než 90% všech tetřevů u nás žije na Šumavě. I zde ale tetřevů ubývalo od poloviny minulého století až do 90. let, kdy nastal zlom a šumavská tetřeví populace se začala vzpamatovávat. Zatímco jinde v Česku již na tetřeva nenarazíme, na Šumavě jejich počet odhadujeme na 300 jedinců. Jde tak o poslední životaschopnou populaci tetřevů u nás.


Polodivocí tetřevi, kteří se nebojí lidí, jsou vděčným předmětem zájmu fotografů. Foto: Tomáš Bělka, birdphoto.cz

Tetřev a člověk

Majestátní vzhled tetřeva a jeho neobvyklý tok provázely člověka ve většině Evropy od pradávna. Jeho obliba se promítá do písní a další lidové slovesnosti i do literárního zpracování a výtvarného umění. Dnes jsou tetřevi magnetem pro stále početnější fotografy přírody. Tetřev, společně s tetřívkem, dali základ mnoha geografickým jménům. Snad v každém pohoří se vyskytuje Tetřeví hora, Tokaniště nebo podobný název.

Tetřev je součástí nejen přírodního prostředí, ale i našeho prostředí kulturního. Snaha o jeho zachování u nás má možná větší opodstatnění z hlediska kulturního než striktně přírodovědného. Přežití tetřeva můžeme považovat i za znak kulturní vyspělosti a uvědomění si a přiznání našeho propojení s krajinou, ve které žijeme.


Pro zdárné přežití zimy potřebují tetřevi dostatek klidu. Foto: Jan Veber, veberphotogallery.com

Setkání s tetřevem v přírodě

Pokud budeme mít to štěstí a na tetřeva v přírodě narazíme, rozhodně si jej nespleteme. Je to mohutný pták velikosti krocana, u samce převládá černá barva s výraznými červenými zduřeninami (zvanými poušky) nad očima a s hnědými křídly. Samice jsou o poznání menší a méně nápadně, hnědavě zbarvené. I přes svoji velikost jsou tetřevi velice nenápadní. I když létají poměrně dobře a bravurně manévrují mezi stromy v lese, většinou se zdržují v odlehlých místech a je těžké je uvidět.

O něco nápadnější jsou jen v době toku, ale i tehdy je, navzdory tradované představě, velmi těžké se k nim přiblížit. Samci i samice jsou na tokaništi velice obezřetní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétají a tok pak pokračuje nejdříve další den. Ona tradovaná hluchota, která dala tetřevům i jméno, platí pouze pro kohouty a jen po kratičkou dobu v jedné specifické fázi toku. Jen po tuto krátkou chvíli jsou skutečně pozornost, a především sluch, samce výrazně omezeny. Právě v té chvíli se mohli lovci, a dnes spíše fotografové, o pár kroků nepozorovaně přiblížit.


Na vyklizených plochách po větrné kalamitě tetřev žít nemůže. Foto: Jaroslav Závora.

Ohrožení a ochrana

Tetřeva ohrožuje řada faktorů. Na prvním místě je nevhodné lesnické hospodaření. Kritická je především fragmentace lesních celků a vytváření rozsáhlých pasek, čímž dochází ke ztrátě vhodného biotopu. Přímé vyrušování lesními dělníky nebo turisty na nevhodně vedených trasách narušuje průběh toku a úspěšnost hnízdění. Plašení v zimě zvyšuje energetické výdaje a vyplašení slepice od kuřat může vést k jejich podchlazení a úhynu. V dřívější době byl významnou příčinou snižování početnosti lov, dnes se nově projevuje hlukové znečištění a celkové znečištění ovzduší. Významnou příčinou mortality jsou nárazy do špatně viditelných drátěných oplocenek a lan lanovek. Oslabení a stresovaní ptáci z takto narušených populací se stávají snadnější obětí predátorů, k jejichž šíření přispívá lidská rozpínavost v krajině. Žádný z uvedených faktorů nepůsobí samostatně a pod kritický tlak se dostávají populace až souběžným působením několika z nich.

Základním předpokladem úspěšné ochrany tetřevů je dostatečná rozloha vhodného biotopu. Ta se u nás nachází zřejmě už jen na Šumavě. Tamní smrkové porosty jsou vlivem kůrovce i větrných kalamit narušené, postupně zde samovolně vznikají věkově i strukturně rozrůzněné přírodní lesy se světlinami, které tetřevovi vyhovují. Vývraty, padlé kmeny a další pozůstatky dřívější generace lesa ponechané na místě poskytují úkryty i místa k hnízdění a jsou i zdrojem potravy. V území určeném pro zachování tetřeva je třeba přizpůsobit lesnické hospodaření a omezit rušivé lidské aktivity, především v době toku, sezení na vejcích, vodění mláďat a zimování. Toho lze dosáhnout vyhlášením klidových zón a odklonem turistických, cykloturistických a zimních běžeckých tras.


Hlavní zimní potravou tetřevů je jehličí. Foto: Petr Šaj, birdphoto.cz

Mapování historického výskytu tetřevů

Že byl u nás tetřev dříve v mnoha oblastech běžným druhem, víme. Kdy ale přesně zmizel ze kterých oblastí, za jakých okolností a jak na něj vzpomínají pamětníci, to se pokusíme spolu s vámi v letošním roce zmapovat.

Zapojit se může skutečně každý! Mapujte historický výskyt tetřevů s ČSO!

Chcete se o tetřevovi dovědět víc?

Napište si o brožuru Tetřev hlušec – pták roku 2012 (csobirdlife.cz) nebo si stáhněte brožuru v PDF.


Projekt Mapování historického výskytu tetřevů organizuje Česká společnost ornitologická a Fakulta životního prostředí a Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze.

Zdeněk Vermouzek
07.02.2012
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů