Zde se nacházíte: Home > O ptactvu > Za ptáky do světa

Článek: Hortobágy nemůže zklamat

Poslední letošní členská exkurze ČSO očima jednoho z účastníků a objektivem několika z nich.

Po dlouhé cestě autobusem, se zastávkou v Jihlavě a Brně, kde se přidali stejně postižení kolegové, pokračovala cesta nocí přes Budapešť, po dálnici směrem na východ, až do lokality u města Debrecen, tahovou zastávku Hortobágy. Ještě rozespalé nás budil východ slunce nad nížinou a z mlhy, která nás doprovázela každé ráno, se vynořilo pár objektů našeho pozorování, především kvůli kterým jsme vážili tuto dlouhou cestu – jeřábi. Pravda, byla to jen předzvěst, ranní pozorování, i vinou mlhy, která se po ránu dlouho držela, byla skromná, přelétaly husy a pár jeřábů. Pak se ovšem postupně vynořilo z mlhy slunce a zahřívalo naše zkřehlé prsty třímající dalekohledy a foťáky.

Foto: Jiří Barták

Ubytování bylo v kempu s termálními bazény v městečku Tiszafüred. Toho jsme využili především po ránu, kdy po snídani jsme se ještě v ranní mlze a chladu rychle vnořili do příjemné a teplé termální vody, abychom se prohřáli a připravili svá těla na denní pozorování v terénu.

Foto: Jiří Barták

První den, po ubytování, jsme navštívili informační centrum NP Hortobágy a zásobili se informacemi, ale také například se dovybavili rukavicemi. (Po ránu se teplota pohybovala jen velmi mírně nad nulou, kolem 4°C). Poté jsme se vydali již na první místo pozorování.


Druhý den začínal tradičně ranním pozorováním v mlze, poté po snídani jsme téměř celý den strávili pozorováním na soustavě rybníků Halastó.

Dvě fotografie z Hortobágy Halastó. Foto: Michaela Krestová a Jiří Sládeček

Třetí den jsme po ránu, na základě informace, kam se vydat, nalezli celkem 24 dropů. Nevadil jim ani traktor na nedalekém poli rozorávající brázdy.

Foto: Jiří Barták

Zlatým hřebem programu bylo pozorování večerní, kdy se hejna jeřábů a mezi nimi i hejna husí shromažďovala na nocovišti, u rybníků (lokalita Halastó). Zprvu to začínalo nevinně, přelétalo pár jeřábů, ale jak se slunko postupně blížilo k horizontu a za něj, hejna byla větší a větší a přicházela téměř ze všech stran, doprovázena hlasitými projevy, jakoby se domlouvali, kde je místo každého z nich. Slétali se ze všech stran a v některých chvílích jsme ani nevěděli, kam se dívat dřív. Jeřábi na sebe upozorňovali hlasitým křikem, možná si sdělovali informace o tom, kde se nachází lepší zdroj potravy, než se vydají na další cestu na jih. Poslední večer se na vzdálené střeše statku, na komíně, usadil sýček a pozoroval rovněž toto divadlo.

Foto: Jana Jiráková

Rastislav Sirkovský

04.12.2012
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů