Zde se nacházíte: Home > Věda a výzkum
Podkategorie:

Článek: Často kladené otázky (FAQ) k atlasu hnízdního rozšíření

V souvislosti s prací na Atlase hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014—2017 se objevuje řada otázek, z nichž se značná část v různých podobách opakuje. Zveřejňujeme proto odpovědi, které snad pomohou více lidem.
Neváhejte se zeptat na cokoli, co zde není uvedeno!

Otázky

1. Proč se některé záznamy z avifu zobrazují v kartě kvadrátu a ve výsledcích a jiné ne?

2. Kdy mám druh označit za nehnízdící (0) a kdy jako A1? Jak například zadat volavku v místě, kde není žádná kolonie nebo kde o hnízdění nevím?

3. Jak zadat opakovaný výskyt dvou volavek v hnízdní době na jednom vhodném místě? Označil jsem pozorování B4 – obsazené teritorium, ale kolega mne upozornil, že pokud jsem nenašel hnízdo, měl bych použít kategorii 0 – nehnízdící.

4. Jak zadat odhánění predátorů, například když konipas pronásleduje poštolku, čejka motáka, …? Takováto nebezpečná činnost by mohla svědčit o existenci obsazeného hnízda.

5. V avifu jsem v roce 2014 nevyplňoval aktivitu. Co mohu udělat pro to, aby byly tyto záznamy použitelné pro atlas?

6. Mohu při zpracování hodinovky procházet opakovaně stejnou trasu?

7. Mohu udělat hodinovku i mimo tři vylosované čtverce?

8. Mohu dělat hodinovku i mimo svůj kvadrát, například na dovolené? I když nevím, zda tam již někdo hodinovku nedělal?

9. U některých druhů je velice těžké nalézt hnízdo (králíčci, budníčci). Je to skutečně nutné? Vždyť je zřejmé, že v území hnízdí ve velkém počtu.

10. Mohu hodinovku přerušit, přejet autem nebo na kole na jiné místo, a tam pokračovat?

11. Jak mám postupovat, když potkám během hodinovky hajného a musím si s ním nějakou dobu povídat?

12. Zadávám do avifu utajená data o výskytu vzácných druhů. Stalo se mi, že se takový druh objeví i v hodinovce, utajil jsem proto celou hodinovku. Tato pozorování nejsou na kartě kvadrátu – dostanou se pak ke koordinátorům při zpracování výsledků?

13. Co když při hodinovce narazím na zpívajícího vzácného ptáka? Mohu hodinovku přerušit a pokusit se prokázat hnízdění?

14. Instrukce k hodinovce si odporují – zapisuje se každý druh jen poprvé anebo pokaždé, když jej vidím či slyším?

15. Jak mám zapsat pozorování z jedné a té samé desetiminutovky, během které jsem zjistil víc kategorií u téhož druhu?

16. Proč při současném atlasu nestačí jenom zadání hnízdní kategorie každého druhu do čtverce? Proč si vymýšlíte novoty, jako je hodinovka?

17. K čemu je rozdělení mapovacího kvadrátu na malé čtverce? Musím zjišťovat a zapisovat hnízdění každého druhu v každém malém čtverci? To se nedá stihnout!

18. K čemu je důležité uvádět čas pozorování?

19. Hodinovka je nesmysl, nejde přece srovnávat druhy, které se ozývají různě hlasitě. Nejdřív se stejně zjistí druhy, které se ozývají nejhlasitěji, a o početnosti to nic neříká.

20. Co mám dělat, když čtverec přetíná lokalitu (například velkou rákosinu) a nevím přesně, ve kterém ze čtverců leží hnízdo vzácného druhu? Například se to týká kachen, které se zjišťují až podle samice vodící mláďata.

21. Sčítám JPSP. Data ze sčítání se v kartě kvadrátu neobjevují. Musím je zadat znovu zvlášť do atlasu?

22. Jsem kroužkovatel, kroužkuji i ptáky na hnízdech. Údaje o kroužkování předávám pomocí program Rings Kroužkovací stanici. Musím data znovu ručně přepsat, aby se objevila v atlase?


Odpovědi

1. Proč se některé záznamy z avifu zobrazují v kartě kvadrátu a ve výsledcích a jiné ne?

Vliv na zahrnutí záznamu do atlasu mají dvě věci: (1.) způsob zadání lokality a (2.) zapsaná aktivita.
1. Pro atlas se používají všechny záznamy, které mají na začátku názvu lokality platné číslo velkého kvadrátu nebo malého čtverce. Takovéto záznamy se přiřadí danému kvadrátu nebo malému čtverci, i kdyby zadané souřadnice patřily do jiného čtverce – je-li číslo kvadrátu/čtverce uvedeno, má prioritu.
Dále se do atlasu zařazují záznamy, které sice nemají platné číslo čtverce v názvu lokality, ale mají vyplněny přesné souřadnice pozorování. Všechna ostatní pozorování, která nemají zadané ani číslo čtverce ani souřadnice, nejsou pro atlas využitelná.
2. Pro atlas se používají všechny záznamy, které lze jednoznačně přiřadit některé atlasové kategorii hnízdění, především všechny záznamy s přímo zadaným atlasovým kódem v poli Aktivita. Záznamy s nevyplněnou aktivitou pro atlas nelze použít, z ostatních aktivit se používají ty, které jsou atlasovým kategoriím ekvivalentní podle následující tabulky. Aktivity neuvedené v tabulce se pro atlas nepoužívají.

zpěvA2 zpěv
tokB5 tok nebo páření
pářeníB5 tok nebo páření
přelet0 nehnízdící
přelet S0 nehnízdící
přelet SV0 nehnízdící
přelet V0 nehnízdící
přelet JV0 nehnízdící
přelet J0 nehnízdící
přelet JZ0 nehnízdící
přelet Z0 nehnízdící
přelet SZ0 nehnízdící
vzrušené chování a varování u hnízdaB7 varování v blízkosti hnízda
staví hnízdo / dlabe dutinuB9 stavba hnízda
předstírá zraněníB7 varování v blízkosti hnízda
čerstvě vylétaná mláďataC12 čerstvě vyvedená mláďata
přináší potravuC14 nosí potravu nebo trus
obsazené hnízdoC13 přílety na hnízdiště
hnízdo s vejciC15 hnízdo s vejci
hnízdo s mláďatyC16 hnízdo s mláďaty
nález starého hnízdaC11 nález použitého hnízda

Zpět na seznam otázek

2. Kdy mám druh označit za nehnízdící (0) a kdy jako A1? Jak například zadat volavku v místě, kde není žádná kolonie nebo kde o hnízdění nevím?

Hranice mezi kategoriemi není vždycky úplně jednoznačná, snažíme-li se směstnat přírodu do kategorií, nevyhneme se určitému zjednodušování. Důležité je přistoupit k tomu zodpovědně a zvážit všechny okolnosti.
Pro rozhodnutí v příkladu s volavkou bude rozhodující právě to, zda v okolí skutečně žádné hnízdo není nebo zda o něm jen nevím. Pokud jde o místo, kde se pohybuji dlouhodobě a hnízdění volavek by mi nemělo uniknout, je na místě zadat pozorování jako 0 – nehnízdící. Pokud jsem ale v místech, která dobře neznám a hnízdo někde v okolí může být (a u volavek může být téměř kdekoli), zadám pozorování jako A1 – v hn. době ve vhodném prostředí. V obou případech jde o nejsprávnější informaci, jakou mohu poskytnout.

Zpět na seznam otázek

3. Jak zadat opakovaný výskyt dvou volavek v hnízdní době na jednom vhodném místě? Označil jsem pozorování B4 – obsazené teritorium, ale kolega mne upozornil, že pokud jsem nenašel hnízdo, měl bych použít kategorii 0 – nehnízdící.

Volavky neobhajují hnízdní teritoria (resp. obhajují jen prostor několika metrů od hnízda) a běžně u nich nelze ani poznat samce od samice. Navíc se běžně v krajině vyskytují nehnízdící jedinci. I opakované pozorování dvou ptáků na stejném místě lze tedy maximálně hodnotit jako A1 – výskyt v hnízdní době ve vhodném prostředí; bez pozorování nějakých hnízdních projevů (nošení větví na hnízdo, páření, …) nelze dvě pozorované volavky ani označit za pár (B3) ani za obsazené teritorium (B4). V této souvislosti doporučuji občas si pro osvěžení přečíst plné textové popisy jednotlivých kategorií – v případě B4 se má jednat o stálý okrsek předpokládaný na základě pozorovaného teritoriálního chování (zpěv, zahánění soků apod.) na stejném místě minimálně dvakrát v odstupu jednoho týdne. Tuto definici opakované pozorování dvou volavek nesplňuje.
K rozlišení kategorií 0 a A1 viz otázka 2.

Zpět na seznam otázek

4. Jak zadat odhánění predátorů, například když konipas pronásleduje poštolku, čejka motáka, …? Takováto nebezpečná činnost by mohla svědčit o existenci obsazeného hnízda.

Řada druhů útočí na predátory i mimo dobu hnízdění, příkladem mohou být vlaštovky útočící na krahujce, kdykoli ho uvidí. Například u čejky lze podle typického chování skutečně na přítomnost hnízda usuzovat; naopak u vlaštovky nelze z podobného chování vyvozovat nic. U většiny druhů je potřeba odhánění predátorů posuzovat v kontextu celé situace, se znalostí obvyklého chování daných druhů a na základě toho volit atlasovou kategorii — v úvahu přicházejí 0, A1, B3, B7 nebo C10.

Zpět na seznam otázek

5. V avifu jsem v roce 2014 nevyplňoval aktivitu. Co mohu udělat pro to, aby byly tyto záznamy použitelné pro atlas?

Vyplněné pole Aktivita je podmínkou pro zahrnutí pozorování do atlasu. U starších pozorování je potřeba domluvit se s administrátory (admin@birds.cz), nechat si příslušná pozorování odemknout a aktivitu doplnit. Pokud by se to mělo týkat většího množství záznamů, je nejlepší stáhnout si všechna svá pozorování do excelu (v avifu v záložce „Můj profil“ vpravo), do nového sloupce doplnit atlasovou kategorii a celý excel poslat administrátorům, kteří podle něj upraví záznamy najednou.

Zpět na seznam otázek

6. Mohu při zpracování hodinovky procházet opakovaně stejnou trasu?

Ne. Pokaždé nová trasa je jedním ze základních předpokladů, aby dala hodinovka smysluplné výsledky. Navíc je žádoucí začínat v prostředí typickém pro daný kvadrát, jinak budou výsledky zkreslené.

Zpět na seznam otázek

7. Mohu udělat hodinovku i mimo tři vylosované čtverce?

Samozřejmě! Naopak je to žádoucí! Čím víc strukturovaných dat se záznamem o terénním úsilí (tedy hodinovek) bude k dispozici, tím přesnější budou výsledné údaje o (relativní) početnosti jednotlivých druhů.

Zpět na seznam otázek

8. Mohu dělat hodinovku i mimo svůj kvadrát, například na dovolené? I když nevím, zda tam již někdo hodinovku nedělal?

Samozřejmě! Naopak je to žádoucí! Čím víc strukturovaných dat se záznamem o terénním úsilí (tedy hodinovek) bude k dispozici, tím přesnější budou výsledné údaje o (relativní) početnosti jednotlivých druhů.
Velice cenné jsou i hodinovky od různých lidí z jednoho malého čtverce. Bude tak možné zhodnotit vliv rozdílného přístupu pozorovatelů.

Zpět na seznam otázek

9. U některých druhů je velice těžké nalézt hnízdo (králíčci, budníčci). Je to skutečně nutné? Vždyť je zřejmé, že v území hnízdí ve velkém počtu.

Má-li být hnízdní atlas obrazem rozšíření ptáků u nás, nelze si v žádném případě údaje vymýšlet. Je zcela nepřípustné zadat vyšší kategorii hnízdění, než jsem skutečně v terénu pozoroval.
Na druhou stranu není nezbytné strávit několik dní hledáním hnízda králíčka – že se jeho hnízda špatně hledají, je všeobecně známo, a není nic špatného na tom, když budou i některé běžné druhy uvedeny s pravděpodobným hnízděním. Naopak velmi nevěrohodně působí, pokud by někdo uváděl všechny takovéto skrytě hnízdící druhy v kategorii C16.
Celkově, prokázání hnízdění nálezem hnízda je žádoucí, ale ne za cenu falšování údajů.

Zpět na seznam otázek

10. Mohu hodinovku přerušit, přejet autem nebo na kole na jiné místo, a tam pokračovat?

V žádném případě ne. Výběrem různých vzdálenějších lokalit v rámci hodinovky by došlo k velkému zkreslení výsledků. Účelem hodinovky není zastihnout všechny druhy v malém čtverci ani navštívit všechna prostředí během hodiny. Účelem je provést hodinový vzorek území, právě to, kam je člověk za hodinu schopen dojít, je základem standardizace.
Po skončení hodinovky lze samozřejmě ve čtverci pokračovat mapováním včetně přejezdů a cíleného vyhledávání druhů. Vždy je ale potřeba zaznamenávat informaci o celkovém čase stráveném ve čtverci.

Zpět na seznam otázek

11. Jak mám postupovat, když potkám během hodinovky hajného a musím si s ním nějakou dobu povídat?

Pokud se z jakéhokoli důvodu, který nemohu ovlivnit, nemohu po nějakou dobu věnovat sledování ptáků, je menší chybou hodinovku přerušit (udělat pauzu) než nechat běžet čas, aniž bych mohl registrovat a zapisovat ptáky.
K tomuto scénáři dojde jak v případě neplánovaného setkání s následným zdvořilostním rozhovorem, tak například když mě v terénu přepadne průjem. O dobu, po kterou jsem se ptákům nevěnoval, pak musím přerušenou desetiminutovku nastavit.

Zpět na seznam otázek

12. Zadávám do avifu utajená data o výskytu vzácných druhů. Stalo se mi, že se takový druh objeví i v hodinovce, utajil jsem proto celou hodinovku. Tato pozorování nejsou na kartě kvadrátu – dostanou se pak ke koordinátorům při zpracování výsledků?

Utajená data jsou uložena v databázi, pouze nejsou veřejně viditelná. Při zpracování budou osloveni autoři všech utajených pozorování, která by se měla zpracovat v hnízdním atlase, a bude s nimi dohodnut způsob využití, částečného nebo úplného zveřejnění. Bez tohoto souhlasu nebude nic z utajených pozorování zveřejněno jinak než ve formě sumárních údajů, ze kterých nebude možné zjistit žádné podrobnosti pozorování (nedojde k takovému zveřejnění utajených dat, ze kterého by bylo možné odvodit přesné datum, místo či další okolnosti pozorování).

Zpět na seznam otázek

13. Co když při hodinovce narazím na zpívajícího vzácného ptáka? Mohu hodinovku přerušit a pokusit se prokázat hnízdění?

Pokud by prokazování mělo znamenat delší zastavení na jednom místě, zejména pokud by při tom nebyly registrovány další druhy, není takové prokazování hnízdění žádoucí. Cílem hodinovky je za přibližně stejného terénního úsilí zdokumentovat ptáky vyskytující se kolem trasy. K pátrání po druhém jedinci z páru či přímo po hnízdě je dobré se vrátit až po skončení hodinovky.

Zpět na seznam otázek

14. Instrukce k hodinovce si odporují – zapisuje se každý druh jen poprvé anebo pokaždé, když jej vidím či slyším?

Při hodinovce se rozhodně nezapisuje každý druh pokaždé. Zapíše se při prvním zjištění, včetně atlasové kategorie, do které toto první zjištění spadá. Podruhé (nebo i potřetí, …) se zapisuje jen v případě, že se následně podaří zjistit vyšší kategorii hnízdění. Většina druhů bude tedy v hodinovce zapsaná 1x, jen několik málo běžnějších druhů bude zapsáno opakovaně.
Nejlépe to lze vysvětlit na příkladu: V první desetiminutovce slyším zpívající koňadru, ve třetí vidím koňadru se zobákem plným žrádla a v páté procházím pod dutinou, ze které koukají mladé koňadry. Kromě toho během každé desetiminutovky slyším několik zpívajících koňader. V tomto případě bude koňadra v příslušné hodinovce zapsána třikrát, v první desetiminutovce s kategorií A2, ve třetí s kategorií C14 a v páté s kategorií C16.

Zpět na seznam otázek

15. Jak mám zapsat pozorování z jedné a té samé desetiminutovky, během které jsem zjistil víc kategorií u téhož druhu?

V tomto případě stačí zapsat tu nejvyšší zjištěnou kategorii, ale pokud zapíšete druh dvakrát, není to chyba.

Zpět na seznam otázek

16. Proč při současném atlasu nestačí jenom zadání hnízdní kategorie každého druhu do čtverce? Proč si vymýšlíte novoty, jako je hodinovka?

Současný atlas je v řadě věcí jiný než ty předchozí. Především využití internetu a databází dává možnost pracovat s mnohem většími objemy dat, s přesnějšími daty. Také teoretické poznání se velice posunulo dopředu, běžně se používá matematické modelování. Aby mohlo fungovat, je potřeba jej nakrmit co nejdetailnějšími daty. Znamená to sice trochu práce navíc pro mapovatele (a úplně jinou práci při závěrečném zpracovávání atlasu), ale výsledkem budou mnohem podrobnější a přesnější informace o ptácích, kteří u nás žijí.

Zpět na seznam otázek

17. K čemu je rozdělení mapovacího kvadrátu na malé čtverce? Musím zjišťovat a zapisovat hnízdění každého druhu v každém malém čtverci? To se nedá stihnout!

Hledat všechny druhy ve všech malých čtvercích není vůbec nezbytné. Je ale žádoucí konkrétní pozorování ke konkrétnímu malému čtverci přiřadit, ať již přímo při zápisu vycházky do avifu (například bodem v mapě) nebo při zapisování souhrnných výsledků za celý rok (karta malého čtverce).
Například pokud během mapování velkého kvadrátu strávíme 20 minut u nějakého rybníka, zadáme tato pozorování do databáze s konkrétní lokalitou, datem, časem a seznamem druhů. A je jen na pozorovateli, zda zapíše všechny druhy (kompletní seznam) nebo třeba jen ty, které byly nové pro celý velký kvadrát. Oboje je možné, ale v každém případě je pak ze záznamu jasné, že potápka malá hnízdí právě na tomto konkrétním rybníce, což je pro následné modelování výskytu mnohem lepší údaj, než že hnízdila někde v kvadrátu 11×12 km. Pokud jsou například ve velkém kvadrátu dva rybníky, je velice prospěšné vědět, že na jednom potápky malé hnízdí a na druhém ne. A je to dost jiná informace, než když na druhém zjištěny nebyly proto, že se tam nikdy nikdo nebyl podívat – přesně toto se dá odvodit z kompletních seznamů pozorovaných druhů.

Zpět na seznam otázek

18. K čemu je důležité uvádět čas pozorování?

Čas pozorování slouží jednak k měření terénního úsilí (je rozdíl, zda jsem ve čtverci strávil hodinu nebo 20 hodin), jednak ke zjištění pravděpodobnosti, že mohl být některý konkrétní druh zaznamenán.
Například sovy jsou aktivní v noci, ale ne všechny stejně. Kulíšek se dá obvykle zjistit snáze nad ránem než večer po setmění. Bez údaje o čase vycházek lze velice těžko říci, zda kulíška v daném kvadrátu mapovatel nezjistil proto, že se tam velice pravděpodobně nevyskytuje, nebo jen proto, že nechodil ven v potřebné roční a denní době.

Zpět na seznam otázek

19. Hodinovka je nesmysl, nejde přece srovnávat druhy, které se ozývají různě hlasitě. Nejdřív se stejně zjistí druhy, které se ozývají nejhlasitěji, a o početnosti to nic neříká.

Hodinovka nemá za úkol srovnávat druhy mezi sebou, nikdo soudný to nemá v úmyslu dělat. Samozřejmě ty nejhlučnější druhy jsou nejsnáze zjistitelné. Ze samotné hodinovky lze ale zjišťovat, zda je vrána černá na západě hojnější než na východě, a o kolik. Takovéto údaje pro většinu druhů chybějí a mohou být velice důležité i pro jejich ochranu.
Navíc při spojení plošných údajů z hodinovky s přesnými kvantitativními daty z JPSP lze pomocí statistického modelování odhadnout i skutečnou početnost populací. Samotná hodinovka ani samotný JPSP na to nestačí, ale po jejich spojení to půjde.

Zpět na seznam otázek

20. Co mám dělat, když čtverec přetíná lokalitu (například velkou rákosinu) a nevím přesně, ve kterém ze čtverců leží hnízdo vzácného druhu? Například se to týká kachen, které se zjišťují až podle samice vodící mláďata.

Zásadně je třeba ctít předpoklad, že jedno hnízdo může být jen v jednom čtverci. Pokud tedy leží lokalita na hranici dvou (nebo i čtyř) čtverců a hnízdí zde jeden pár, je třeba jej přiřadit některému ze čtverců. Ve valné většině případů je hnízdění v jednom ze čtverců pravděpodobnější než ve druhém.
Pokud na lokalitu chodí víc lidí, je velice žádoucí dohodnout se se všemi mapovateli, aby zadávali výsledky stejně. Pokud k takovémuto „umělému“ zařazení hnízda do některého čtverce dojde, je dobré to také zapsat do poznámky, aby se předešlo nedorozuměním v budoucnosti.

Zpět na seznam otázek

21. Sčítám JPSP. Data ze sčítání se v kartě kvadrátu neobjevují. Musím je zadat znovu zvlášť do atlasu?

Výsledky JPSP se skutečně do průběžných výsledků mapování neprojevují, nejsou tedy vidět v kartě čtverce. Pro závěrečné zpracování hnízdního atlasu ale budou všechna tato data k dispozici. Není tedy nutné (ani žádoucí) jednotlivá pozorování z JPSP přepisovat znovu. Pokud vysloveně chcete vidět třeba některý vzácný druh v kartě čtverce, dopište ho přímo do ní s příslušnou hnízdní kategorií – ale není to nutné!

Zpět na seznam otázek

22. Jsem kroužkovatel, kroužkuji i ptáky na hnízdech. Údaje o kroužkování předávám pomocí program Rings Kroužkovací stanici. Musím data znovu ručně přepsat, aby se objevila v atlase?

Kroužkovací databáze Rings je zcela oddělená, nelze z ní průběžně přebírat data do karet čtverců. Pro závěrečné zpracování hnízdního atlasu ale budou všechna tato data k dispozici. Není tedy nutné (ani žádoucí) jednotlivé záznamy o kroužkování přepisovat znovu. Pokud vysloveně chcete vidět třeba některý vzácný druh v kartě čtverce, dopište ho přímo do ní s příslušnou hnízdní kategorií – ale není to nutné!

Zpět na seznam otázek
Zdeněk Vermouzek

20.11.2014
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů