Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Info pro členy
Podkategorie:

Článek: Wattové moře aneb ptačí svět v pohybu

Přečtěte si reportáž z členské exkurze k Wattovému moři od Miroslavy Horákové, doplněné o její fotografie i další fotografie od Pavla Alberta, Gabriely Dobruské, Milana Frencla, Zdeňka Hubálka, Jany Jirákové a Evy Landsbergerové.

Je večer po dvacáté hodině a v budově hlavního nádraží v Praze se scházejí účastníci zájezdu k Wattovému moři, kde strávíme neuvěřitelné tři dny. Přijíždí autobus a vedoucí CK pan Josef Nožička nám oznamuje, že můžeme naložit zavazadla, nastoupit a vyrazit. Vydáváme se tedy směr Ústí nad Labem, Petrovice a pak hurá do Německa. Noční cesta busem je nekonečně dlouhá a po malém bloudění tmou nacházíme ten správný směr. Nad ránem projíždíme přístavem v Hamburku. Obloha je zatažena, slunci jako by se nechtělo vstávat. Větrné elektrárny podél silnice se točí na plné pecky a koruny stromů se ohýbají, počasí nic moc. Přijíždíme na odpočívadlo, kde se převlékáme do plné polní.

Už tady, co se týká ptáků, je celkem rušno a vypadá to zajímavě. Pokračujeme dál na první lokalitu. Jen vystoupíme, už se kocháme berneškami bělolícími, které se pastou s husami velkými a běločelými. Na druhé straně jsou laguny s velkým počtem lžičáků pestrých, březňaček a další druhy kachen. Je zde i skvělá pozorovatelna. Využíváme její závětří, druhy na seznamu jsou za chvíli bohatší o potápku žlutorohou.


Na bekasinu před pozorovatelnou mířilo mnoho objektivů zároveň. Foto: Jana Jiráková.


Pokračujeme dál a nad námi přeletují další a další hejna ptáků. Na obnažených březích pozorujeme velké množství kolih velkých a hejna bahňáků. Z rákosin se ozývá sýkořice vousatá. V dálce pozorujeme tmavé hejno ptáků. Jsou to bernešky tmavé, mezi nimi pochodují rackové stříbřití.


Bernešky tmavé na slané laguně, Foto: Pavel Albert.


Ptáků neustále přibývá a objevuje se další hejno: ústřičníci. Vzpomínám si na film Velký rok, který každý ornitolog jistě zná. A termín "SPAD koncentrace ptáků" na jednom místě úplně vystihuje to, čeho jsme byli všichni svědky. Je to velkolepé divadlo.


Na lagunách se zdržovala ohromná hejna ústřičníků a bernešek tmavých. Foto: Mirka Horáková.



Ovce se poklidně popásaly mezi námi. Foto: Mirka Horáková.


Na druhé straně za hrází je k vidění samec kajky mořské. Ale je tam takový vítr, že má člověk problém udržet dalekohled - poryvy větru s vámi neustále cvičí. Vracíme se zpátky k busu a cestou kolegové objevují hejno kolpíků bílých s dvěma tenkozobci opačnými. Na pozorovatelně je díky jednomu z kolegů fotografů patrno při zvětšení fotografií, že někteří ptáci jsou označeni odečítacími kroužky (kombinace bílozelená a červenobílá). Jedeme se ubytovat do kempu U tuleně v Simonsbergu. V chatkách je útulno, vybalíme a jdeme prozkoumat okolí kempu.


Odliv v blízkosti kempu. Foto: Pavel Albert.


Zjišťujeme, jak je odliv rychlý. Tam, kde byla voda, už je obnažené dno. Na bahnech pozorujeme další a další ptáky, kteří se čile živí různými druhy červů. Po prvním dni máme na seznamu 60 druhů zdejší avifauny.


Večer jsme si užívali krásné západy slunce. Foto: Milan Frencl.


Druhý den je tu. Vstáváme a vyrážíme autobusem směr Kating. Začíná drobně mrholit a vítr je o něco silnější než včera, na menší vodní ploše je vidět hejno kachen a pět labutí. Pak se dvě zvednou a já zjišťuji, že se jedná o labutě zpěvné.


Žlutý zobák labutí zpěvných byl v dalekohledech krásně patrný. Foto: Zdeněk Hubálek.


Chceme navštívit pozorovatelny, ale jedna se teprve rekonstruuje a přístup k ostatním je uzavřen. No nic, tak tedy navštívíme centrum organizace NABU. Je tu na co koukat: mají zde velmi pěkné expozice a také je možné zakoupit literaturu a pohledy. Po zastávce v NABU stojíme na hrázi, vítr si s námi pohrává, takže většina účastníků zalehává jako při biatlonu a fotí, jak to jde.


Jinak to nešlo… Foto: Gabriela Dobruská.



Hodně foukalo a pevný stativ byl nezbytností. Foto: Gabriela Dobruská.


Přichází příliv a hejno bahňáků se neustále posunuje před přibývající vodou. Husice liščí, kterých je čím dál víc, se náhle zvedají a nad nimi přeletuje sokol stěhovavý. Na břehu je vidět spousta vyplavených sepiových kostí i pár mršin. Všude kolem nás jsou hejna ptáků. Sejdeme pod hráz a jdeme se kochat na pozorovatelnu. V dálce je vidět veliké hejno bernešek bělolících, spousty kachen a bahňáků a také jeden orel mořský. Později objevujeme další dva orli. Radost nám udělá i samec kajky mořské kousek od hráze.


Před vstupem do mořského centra vládla dobrá nálada. Foto: Eva Landsbergerová.


Další den je za námi a před námi poslední den a výprava na ostrov Hallig Hooge.

Hallig Hooge
Ochladilo se i vítr trochu polevil. Po příjezdu do přístavu je oblačno. Je odliv, panuje ptačí shon a v dálce se objevuje trajekt. Vyrážíme na moře. Cestou nás provází racci chechtaví a bouřní, všichni si je fotí, horizont tmavne, jen ať neprší. Plavba je pohodová, pozorujeme odlétající kajky, radost nám dělám turpan černý. Tuleně nikde nevidíme - škoda. Po hodině a půl dorážíme na ostrov, připojuje se k nám průvodkyně Charlotta z místního centra pro výzkum živočichů wattového moře a vypráví o zdejších zajímavostech tohoto ostrova. Je tu opravdu na co koukat: hejna kajek, kameňáčků, jespáků rezavých, hvízdáků. Dokonce se sem zatoulal i jeden hřivnáč, bernešky tmavé i bělolící, hejna ústřičníků anebo kulík zlatý.


Mezi nejpočetnější hejna patřila i hejna ústřičníků. foto Zdeněk Hubálek.



Jespáci rezaví v letu. Foto: Zdeněk Hubálek.



Spolu s kameňáčky jsme mohli jespáky rezavé pozorovat i v klidu ze vzdálenosti pár metrů. Foto: Zdeněk Hubálek.


Průvodkyně Charlotta se s námi loučí a my si dáváme pauzu na svačinu a kocháme se. Docela mně pobavila skutečnost, že dva členové naší výpravy nestihli vystoupit a odjeli na jiný ostrov. Byli tak prý zabraní do focení letovek racků, že si ani nevšimli, že už ostatní jsou pryč. Než zjistili, že trajekt odráží od břehu, bylo už pozdě a do vody se jim skákat nechtělo.


Racek bouřní pózoval tak ukázkově, že jsme málem přišli o dva účastníky výpravy. Foto: Zdeněk Hubálek.


Mračna tmavnou a v dálce se blýská. Tak tedy otáčíme zpět k přístavu. Cestou nás zastihnou dvě přeháňky, dost citelně se ochladí a v dálce je vidět na horizontu krásná duha.


Chvilky mezi přeháňkami byly kouzelné. Foto: Eva Landsbergerová.



Místní dopravní prostředky lákaly ke svezení… Foto: Eva Landsbergerová.


Přijíždí trajekt s našimi dvěma zatoulanými kolegy, nastupujeme na palubu a zalézáme do podpalubí. Zde je restaurace, teplo a spousta dobrot a hlavně grog. Cestou zpátky hlásí kapitán, že loď jede minimální rychlostí - projíždíme bouřkou. Za okny vidíme vlny, déšť s kroupami bičuje hladinu. Když dorazíme zpátky na pevninu, slunce svítí a pozvolna se kloní k západu.


Před námi vystupují domorodci, kteří se na zimu vracejí zpět na pevninu. Foto: Gabriela Dobruská.


Plni dojmů nastupujeme do autobusu a vyrážíme směrem k domovu. Při jedné z nočních zastávek se kocháme mléčnou dráhou na hvězdném nebi. Cesta domů uběhla jako voda a my tleskáme našim báječným průvodcům. Tak někdy zase na viděnou.

Během pobytu jsme viděli celkem 103 druhů. Jejich seznam najdete v přiloženém PDF.

Mirka Horáková

19.10.2016
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů