Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně
Podkategorie:

Článek: Informace o projektu Zpracování odborných podkladů pro rozhodnutí o ZPZCHD pro druhy: sýček obecný (Athene noctua) a strnad zahradní (Emberiza hortulana)

Information in English

Označení projektu: MGSII-52
Konečný příjemce: Česká společnost ornitologická
Partnerská organizace: Ústav biologie obratlovců
Délka trvání projektu: 19. 1. 2015–30. 4. 2016
Výše grantu: 1 505 330 Kč

Úvod


Hlavními cíli projektu bylo zpracování komplexních podkladů týkajících se výzkumu a ochrany sýčka obecného a strnada zahradního. Jedná se o druhy zemědělské krajiny, jejichž populace byly zásadním způsobem ovlivněny změnami v zemědělství, které vedly k homogenizaci přírodních podmínek a uniformizaci lidských činností. S vymizením extenzivního maloplošného hospodaření zmizela také pestrá mozaikovitá krajina, což vedlo k dramatickému poklesu početnosti obou druhů, zmenšení jejich areálu a fragmentaci populací. Proto byl během posledních dekád zaznamenán posun obou druhů do rozdílných biotopů. Sýček obecný v minulosti obýval především otevřenou zemědělskou krajinu a hnízdil ve starých doupných stromech, v současnosti je vázán výlučně na synantropní biotopy a hnízdění je dokumentováno jen v antropogenních strukturách. Stejně tak i většina populace strnada zahradního dříve hnízdila především v strukturně pestré zemědělské krajině, zatímco v současnosti je jeho výskyt dokumentován především v postindustriálních těžebních oblastech. Oba druhy spojuje kruciální význam krátkostébelných biotopů se sporou roztroušenou vegetací, která je pro ně (a také pro některé další ptačí druhy) zásadní pro lov potravy a tedy i pro úspěšnou reprodukci. Pro efektivní ochranu těchto ohrožených druhů je tedy zásadní vhodné nastavení managementu jejich biotopů.

Aktivita 1: Monitoring rozšíření a genetické variability sýčka obecného ve vybraných oblastech


V rámci této aktivity došlo k mapování rozšíření a populační hustoty sýčka na základě našich kapacit i v rámci široké sítě dobrovolníků. V rámci tohoto projektu jsme zorganizovali čtvrté celorepublikové mapování rozšíření a populační hustoty sýčka obecného v České republice především v roce 2015 a doplňkově v roce 2016 (více na birdlife.cz/sycek, či ve výzvě Šálek 2015, Zpravodaj SOVDS). Celkově bylo zkontrolováno 2000 lokalit a výskyt sýčka byl potvrzen na 84 lokalitách. Území monitoringu sýčka pokrývá tyto kraje: Jihočeský, Ústecký, Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Jihomoravský, Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a Olomoucký.
DNA sýčka obecného byla izolována z peří, které bylo neinvazivně sesbíráno ve 4 hlavních regionech jeho výskytu. Genetická variabilita a struktura byla analyzována pomocí 16 mikrosatelitových lokusů. Zjištěné hodnoty ukazují vyšší genetickou variabilitu v porovnání například s dánskými populacemi sýčka obecného. Nebylo zjištěno vychýlení populace z Hardy-Weinbergovy rovnováhy.

Aktivita 2: Zajištění bezpečných hnízdišť sýčka, eliminace rizikových faktorů a management lučních porostů v teritoriích


V rámci této aktivity došlo k výrobě a instalaci 50 hnízdních budek pro sýčky. Dále byla vypracována obsáhlá studie týkající se biotopových preferencí sýčků ve střední Evropě, jejíž výsledky mohou výrazným způsobem napovědět jaké biotopy je potřeba u konkrétních populací chránit. Studie byla zaslaná k publikaci do prestižního časopisu Agriculture, Ecosystems & Environment.

Aktivita 3: Šíření motivačních a propagačních informací pro místní veřejnost


V rámci této aktivity došlo k výrobě a distribuci motivační brožury o ochraně sýčka obecného pro místní zemědělce a širokou veřejnost. Došlo také k výrobě webových stránek o ekologii, ochraně a výzkumu sýčka obecného. Tyto webové stránky nabízejí širokou paletu informací o této ohrožené sově. Laická i odborná veřejnost se zde může dozvědět o jeho ekologii, příčinách ohrožení, ale i o aplikované ochraně. Více na birdlife.cz/sycek. Dále jsme založili projektové facebookové stránky, kde průběžně informujeme o pokrocích v projektu (viz Facebook). Zpráva o celorepublikovém mapování sýčka byla uvedena v řadě tištěných i internetových médií, včetně reportáže v hlavních Událostech ČT či v živém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál. Projekt byl dále prezentován na několika konferencích.

Aktivita 4: Monitoring rozšíření a populační hustoty a analýza biotopových preferencí strnada zahradního


V rámci této aktivity jsme i za pomoci placených spolupracovníků i dobrovolníků mapovali současné rozšíření strnada zahradního v České republice. Zaměřili jsme se na monitoring strnada zahradního v regionech jeho jádrového rozšíření a to konkrétně v Jihomoravském kraji (Ptačí oblast Hovoransko-Čejkovicko), Moravskoslezském a Olomouckém kraji (Javornicko, Hlučínsko a Osoblažsko), Středočeském kraji (EVL Milovice-Mladá a NPR Žehuňský rybník), Ústeckém kraji – CHKO České středohoří a Podkrušnohorských hnědouhelných výsypkách.
Celkově bylo v roce 2015 zjištěno 75–79 zpívajících samců na šesti zkoumaných studijních oblastech napříč územím České republiky. Výskyt strnada byl zjištěn v 14 mapovacích kvadrátech.
Následně proběhla GISová analýza jednotlivých biotopových charakteristik v obsazených a neobsazených lokalitách, která odhalila vysokou biotopovou flexibilitu strnada zahradního v České republice. V zemědělské krajině bylo v obsazených lokalitách průkazně vyšší zastoupení nezemědělské vegetace (živé ploty, stromořadí, aleje a křovinné a lesní fragmenty v zemědělské krajině), nicméně opak byl pravdou pro zastoupení tohoto biotopu v těžební krajině. Stejně tak jsme nalezli rozdíly v zastoupení jednotlivých biotopů na různých prostorových škálách. Na větší prostorové škále bylo zastoupení stromových sazenic a urbánních biotopů průkazně nižší, na menší prostorové škále („úroveň hnízdního teritoria“), výskyt strnada zahradního byl průkazně vyšší v lokalitách s vyšším indexem diverzity krajiny. Konečně v těžební krajině měla místa s výskytem strnadů průkazně vyšší svažitost terénu oproti místům, kde strnad nebyl zaznamenán.

Aktivita 5: Zpracování textu ZPZCHD (pro sýčka i strnada zahradního)


Veškeré výsledky získané v průběhu zpracování projektu byly zpracovány do textové struktury příslušných kapitol ZPZCHD pro oba druhy. Texty byly následně předány Ministerstvu životního prostředí.

Tento dokument byl vytvořen za finanční podpory EHP fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědná Česká společnost ornitologická a nelze jej v žádném případě považovat za názor donora nebo Ministerstva životního prostředí.




21.03.2016
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791