Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Info pro členy
Podkategorie:

Článek: Zápis z jarní členské schůze ČSO (Praha, 11. 3. 2017)

Jarní členská schůze se uskutečnila v jarním slunečném počasí, což se patrně trochu odrazilo na nižší účasti, v ZŠ U Vršovického nádraží v Praze 10. Schůzi zahájil člen výboru ČSO, Martin Pudil. Po tradiční minutě ticha za zemřelé členy předal slovo řediteli ČSO, Zdeňkovi Vermouzkovi, který představil přehled činnosti ČSO za minulý rok. Ten se nesl ve znamení oslav 90 let existence ČSO, která dnes čítá 8 poboček, 16 zaměstnanců kanceláře v Praze 5, Na Bělidle 34, a především přes 2 700 členů.


Účastníci jarní schůze.


Zdeněk Vermouzek zdůraznil, že ČSO v roce 2016 dosáhla mimořádného úspěchu, když byla zařazena Radou pro vědu, výzkum a inovace do oficiálního Seznamu vědeckých organizací ČR, což je jednak výraz ocenění vědecko-výzkumné a publikační činnosti a dále to umožní v budoucnu získávat peníze na vědu.

ČSO se i nadále podílí na koordinaci Evropského hnízdního atlasu. Díky švýcarskému MAVA grantu dokázal koordinační tým atlasu podpořit mapování ptáků v zemích jihovýchodní a východní Evropy. V posledním roce mapování evropského atlasu je důležité zmapovat dosud nepokrytá území v Evropě. Pro tento účel jsme spustili výzvu Filling EBBA2 Gaps, která vyzývá ornitology k mapování ve vybraných zemích. Všichni účastníci postupují navíc do slosování o dalekohledy Meopta a další ceny. Práce na atlasu můžete také podpořit sponzorováním vašeho oblíbeného druhu.

V roce 2016 pokračovaly běžné programy sběru ornitologických dat, jako Jednotný program sčítání ptáků (JPSP), atlasové mapování, rorýsi, čejky, čápi. Zdeněk Vermouzek připomenul novou aplikaci Avif Mobile pro chytré telefony se systémem android, přes kterou lze online (i offline) zapsat data rovnou v terénu, což šetří čas při pozdějším přepisování údajů.

I v uplynulém roce pokračovala činnost ČSO v oblasti výchovy, osvěty a vzdělávání, včetně tradičních výukových programů pro školy a seminářů pro učitele. Na poli edičním vycházel časopis Ptačí svět a bulletin Spolkové zprávy, vyšlo další CD s ptačími hlasy, tentokrát s tématem ptáci národních parků.

Je pozitivní zprávou, že byla navázána spolupráce se soukromými firmami. Například společně s firmou E.ON řeší ČSO zabezpečovaní sloupů vysokého napětí; byla provedena analýza vedení VN linek pro přípravu společných projektů. Při té příležitosti vyzývá kancelář ČSO své členy, aby se zapojili do sledování výskytu ptáků na sloupech vedení vysokého napětí a aby tuto situaci fotograficky či filmově zdokumentovali. Mohou tak přispět k upozornění na problémová zařízení VN nebezpečná pro ptáky. ČSO rovněž uzavřelo dohodu s firmou TPCA Kolín o mapování čejek a koroptví včetně odborné pomoci při managementu travnatých ploch v areálu firmy. S firmou Českomoravský štěrk pokračuje spolupráce na vytváření umělých plovoucích ostrůvcích na štěrkovnách, zejména pro rybáky.

V Ptačím parku Josefovské louky stojí jistě za zmínku, že loňský rok zaznamenal vzácné hnízdění čejky, byla vyvedena 4 mláďata, méně úspěšný byl pokus o hnízdění jeřábů. V areálu parku byla vyznačena poznávací trasa s informačními tabulemi a na letošní rok je připraven projekt vybudování soustavy rybníčků pro hnízdění ptáků a tahové zastávky ve východní části Josefovských luk, tzv. ptačník.


Zdeněk Vermouzek ukazuje na mapě, jak v roce 2016 pokračoval na Josefovských loukách výkup nových pozemků.


ČSO se rovněž zapojila trochu do politiky. Evropská komise v roce 2015 přišla s lobisticky motivovaným nápadem na revizi základních evropských právních norem v oblasti ochrany přírody, směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích. ČSO se připojila k celoevropské kampani BirdLife International za záchranu směrnic Nature Alert, přičemž s požadavkem na zachování stávající právní úpravy a zlepšení jejího prosazování v praxi se obrátilo na Evropskou komisi přes půl milionu evropských občanů, stovky institucí v oblasti ochrany přírody a deset členských zemí EU. V prosinci 2016 Evropská komise oznámila odstoupení od svého plánu na revizi směrnic. Prozatím tedy veřejný zájem na ochraně přírody převládl nad ekonomickými zájmy. Podíl na tomto úspěchu má i ČSO.

Své obsáhlé vystoupení Zdeněk Vermouzek zakončil citací z dobové korespondence člena vedení ČSO v roce 1934, legendárního doktora Hořiceho, ze které vyplývá, že stejně jako se již v začátcích své existence ČSO věnovala výzkumu, vědě a ochraně přírody, tak i po 90 letech jsou její priority stejné.

Lucie Hošková připomněla loňskou celostátní ornitologickou konferenci k 90 letům ČSO Každý pták se počítá, která se uskutečnila v říjnu 2016 v Mikulově. Pokračovala informacemi o dlouhodobé spolupráci ČSO s firmou Meopta - optika, s.r.o., jejíž kvalitní optické výrobky si mají možnost členové pořídit s 25% slevou. Jelikož má Lucie Hošková v kanceláři ČSO na starosti především shánění finančních prostředků na činnost a projety ČSO, hovořila v další části své prezentace o současných možnostech dárcovství, aktuálně třeba na ochranu sýčků. Poté rovněž informovala o tradičních aktivitách a akcích ČSO pro veřejnost pro veřejnost, jako je Jaro ožívá, Rorýsí školy či oblíbené Vítání ptačího zpěvu. Následovala pozvánka na členské exkurze ČSO v roce 2017 do Černé Hory či Ománu, ale i po České republice, konkrétně do Poodří či na rybníky na Střední Moravě, vše ve spolupráci s CK Primaroute.

Zdeněk Vermouzek poté představil v zastoupení příspěvek Václava Zámečníka a Tatiany Němcové o reformě Společné zemědělské politiky EU. Smutným faktem je, že za uplynulých 30 let poklesla početnost běžných druhů ptáků v zemědělské krajině o 51 %. V Česku od vstupu do EU v roce 2004 klesla početnost o 33 %. I proto ČSO zpracovala studii, co v praxi změnit, aby se tento trend alespoň zmírnil. Určitou nadějí jsou tzv. agroenvironmentální programy, bohužel z ročního rozpočtu EU na Společnou zemědělskou politiku jde jen 8 % financí na tyto programy. Zdeněk Vermouzek při této příležitosti vyzval členy, aby si všímali ve svém okolí příkladů negativní či pozitivní zemědělské praxe a pořídili foto či videodokumentaci.


Zdeněk Vermouzek popisuje pomocí grafu indikátoru běžných druhů ptáků zemědělské krajiny v ČR, jak moc jejich populace ubyly během posledních 30 let.


Velmi milou zprávu přinesla opět Lucie Hošková. Paní Eugenia Venzarová darovala ČSO svoji chalupu v středočeské Radíči (na Sedlčansku), kterou ČSO využije jako novou terénní stanici. Paní Venzarové přítomní členové poděkovali potleskem a přáním k jejímu významnému životnímu jubileu. Paní Venzarová jako každý rok na jarní schůzi i letos rozdala vlastnoručně vyrobená velikonoční přání.


Srdečně děkujeme paní Eugenii Venzarové za její štědrý dar.


Nová ekonomka ČSO, Tereza Hájková, krátce představila vývoj hospodaření kanceláře ČSO. V loňském roce ČSO hospodařila s vyrovnaným rozpočtem řádově 13 milionů příjmů a 13 milionů výdajů. Účetnictví je auditováno nezávislou odbornou firmou.

Katarína Slabeyová představila projekt podpořený grantem od Magistrátu hl. m. Prahy Pražskými mokřady krok za krokem. Jedná se projekt s cílem upozornit veřejnost na problémy ochrany přírody na území Prahy, např. formou vycházek s průvodcem. Hlavním plánovaným výstupem bude brožura Ptáci na vodě v Praze. Představí veřejnosti známé i méně známé ornitologické lokality jak v centru Prahy (např. v Trojské kotlině a Stromovce), tak i na okraji hlavního města (např. Slatina, Komořanské a Modřanské tůně, Počernický rybník a další). Pro zájemce doporučujeme sledovat internetovou stránku www.birdlife.cz/mokrady.


Katarína Slabeyová hovoří o projektu, který má za cíl představit veřejnosti více pražské mokřadní lokality.


Rok 2016 zaznamenal bohužel velký nárůst trávení ptáků (viz karbofuran.cz), odhadem nám je známo ale asi jen 10 % případů. Prokázané jsou otravy například u 12 orlů mořských či 4 luňáků červených. V celé ČR se stále ilegálně používá především karbofuran, a to i přesto, že je již 10 let v celé EU zakázán. Bohužel trávení je až brutálně aktuální, Zdeněk Vermouzek zmínil, že den před konáním jarní členské schůze ČSO přišla z jižní Moravy opravdu smutná zpráva, kdy byl nalezen otrávený jedinec orla královského, jehož velmi malá hnízdní populace je právě jen na jediném místě v ČR na soutoku Moravy a Dyje. V této souvislosti je třeba kritizovat postoj Ministerstva životního prostředí, který dosud tento druh orla nezařadilo na seznam kriticky ohrožených druhů, což znemožňuje uplatnit proti pachateli (kterého se bohužel zatím v žádném případu nepodařilo vypátrat) trestněprávní soudní postih.

Zdeněk Vermouzek v této souvislosti představil společný mezinárodní projekt LIFE+ PannonEagle, zaměřený na vyhledávání otrávených návnad a otrávených ptáků vycvičeným psem. V centru pozornosti je především ochrana orla královského a raroha. Projekt vychází z praxe v Maďarsku, kde bylo v letech 2000 až 2014 evidováno 250 případů otrav, přičemž žádný se nevyšetřil. Od 2014 byl nasazen psovod se psem, díky nimž se ročně řeší tři až čtyři případy u soudu a především tento postup ostatní pachatele od další ilegální činnosti odrazuje. Z hlediska nalezených případů otrav je vycvičený pes až čtyřikrát úspěšnější než člověk. ČSO je nyní ve fázi, kdy byla v rámci tohoto projektu vybrána psovodka, Klára Hlubocká, která nyní naučí svého psa Sama na vyhledávát otrávené návnady a ptáky a poté začne náročná terénní práce (pozn.: Sam je 4. rokem záchranným psem USAR (Urban Search and Rescue) týmu ČR. Jako tým (pes a psovod) mají složené a obhájené Atesty ministerstva vnitra ČR pro pátrání v terénu po pohřešovaných osobách.) V rámci projektu je plánována spolupráce s Policií ČR a Českou inspekcí životního prostředí (hlášení nalezených případů, tvorba společné metodiky spolupráce při vyšetřování trestných činů). Ale je i na samotných členech ČSO, aby si při svých vycházkách do přírody či v rámci ornitologického výzkumu všímali kolem sebe a poskytli Policii ČR a ČSO informace o případných nálezech otrávených návnad a ptáků.

Martin Pudil před přestávkou informoval o zřízení nového ocenění za aktivity jednotlivců, skupin i firem pro ochranu ptáků. Statut Ceny ČSO bude zveřejněn na webu ČSO.


Zbyněk Janoška shrnul výsledky loňského mapování zastávek veřejné dopravy.


Po přestávce představil Zbyněk Janoška projekt Bezpečné zastávky zastavky.birdlife.cz. Připomněl statistiku, kdy jedna miliarda ptáků na celém světě ročně umírá následkem nárazu do skla, přičemž černá silueta dravce na pozadí skleněné plochy nefunguje, což je již řadu let odborné veřejnosti známo. Projekt se snaží mapovat z hlediska bezpečnosti pro ptáky zastávky z celé republiky. Dosud je k dispozici cca 7 000 údajů, přičemž 76 % zastávek je považováno za bezpečné (tj. není na nich skleněná plocha anebo je zastávka umístěna v zástavbě bez zeleně), 12 % zastávek bylo vyhodnoceno jako rizikových a 12 % nebezpečných. Z ptačích druhů se o skla zabije nejčastěji kos, zvonek či pěnkava. Zatím se zapojilo do hodnocení 225 lidí, například v Brně má jeden aktivní pozorovatel zmapováno již 1 500 zastávek. Cílem pro rok 2017 je zmapovat 10 000 zastávek, přičemž právě v Brně už je skoro vše zmapováno nyní. ČSO se snaží navázat spolupráci s firmou AGC Flat glass při návrhu výroby bezpečných skel na zastávky městské hromadné dopravy. Zbyněk Janoška závěrem ukázal pozitivní příklady z praxe o již zabezpečených bezpečných zastávkách.

Ptákem roku 2017 byl zvolen datel černý. Tomu se ostatně věnuje i první číslo Ptačího světa. Jeho šéfredaktorka, Alena Klvaňová, přítomným členům ČSO vysvětlila, jaké důvody vedly výbor ČSO k této volbě. V ČR byl datel na začátku milénia na mírném vzestupu, ale uvidíme, co řekne současné nové sčítání. Klíčovým pro přežití datla se zdá být ekologicky orientované lesní hospodaření. Alena Klvaňová promluvila o stavbě těla datla, potravních nárocích, hnízdní biologii a pustila účastníkům zvukové ukázky jeho hlasového projevu. Na fotografiích dokumentovala, kdo všechno také využívá datlí hnízda (ptáci, savci, hmyz). Závěrem poukázala na možnosti, co je možné udělat pro ochranu datla.


Martin Pudil hovořil o managmentových opatření, která mají za cíl podpořit populaci tetřívka obecného v jizerských horách.


Předsedající členské schůze ČSO, Martin Pudil, závěrem schůze prezentoval příspěvek Management tetřívka obecného v Ptačí oblasti Jizerské hory. Poukázal na skutečnost, že životaschopné populace tetřívka jsou v ČR již jen na severu, v Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších. Ve svém příspěvku prezentoval projekt státního podniku Lesy ČR s odbornou záštitou ČSO. Klíčová je ochrana biotopu, konkrétně bezlesí luk náhorních plošin Jizerských hor. V úvodu nejprve představil druhý cílový druh ochrany Ptačí oblasti Jizerských hor, sýce rousného, a pak se již věnoval problémům ochrany tetřívka. Lesy ČR, s.p., jakožto vlastník významného množství pozemků, od roku 2014 ve spolupráci se AOPK ČR, Správou CHKO Jizerské hory a ČSO vybral řetězec tzv. tetřívčích center napříč Jizerskými horami. V nich provádí odlesnění či proředění mladých lesních porostů, celkem cca 90 ha, přičemž vzniklo 42 lokalit bezlesí. Dále provádí terénní úpravy k zvýšení biodiverzity, například i na rašeliništích. Taková území pro tetřívka musí být ale zajištěna též vyhlášeným zákazem vstupu turistů, zejména v hnízdní sezóně. Teď nezbývá než čekat, jak na tyto vstřícné kroky zareaguje tetřívek.
Zapsal: Vojtěch Stejskal


11.04.2017
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů