Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Tiskové zprávy ČSO
Podkategorie:

Článek: Hnízdění vzácných ptáků, tenkozobců a pisil, ohrožuje plánované napouštění rybníka

Praha, 2. června 2017. Na dně vypuštěného rybníka na Hodonínsku letos zahnízdily dva páry u nás kriticky ohrožených tenkozobců opačných a čtyři páry pisil čáponohých. U dalších párů, které se na Komárovském rybníku vyskytují, lze hnízdění brzy očekávat. Bahnité dno místy s mělkou vodou, které si pro hnízdění ptáci vybrali, se pro ně ale může snadno stát pastí. Po plánovaném opětovném napuštění rybníka by totiž nevyhnutelně došlo k zaplavení a zničení hnízd těchto ohrožených druhů bahňáků. U nás jsou přitom tyto ptačí druhy velkou vzácností – v celé ČR hnízdí maximálně 10 párů tenkozobců opačných a 20 párů pisil čáponohých. O jejich záchraně nyní jednají zástupci orgánů ochrany přírody s Rybářstvím Hodonín, s.r.o.


Tenkozobec opačný u nás hnízdí pouze nepravidelně a milovníci ptáků se za hnízdícími tenkozobci sjíždějí z celé země. foto: Petr Šaj, ilustrační foto


Ptáci teď sedí na vajíčkách, což trvá 24–26 dnů, rodiče pak vodí mláďata 4–5 týdnů, v mělké vodě a na blatech loví hmyz, červy a korýše. Aby bylo hnízdění úspěšné, je nezbytné zachovat stávající stav nejméně do srpna, což samozřejmě naráží na provozní potřeby rybníkářů,“ popisuje situaci Gašpar Čamlík.


Pisila čáponohá hnízdí v těsné blízkosti vody a i malé zvýšení hladiny tak může ohrozit její snůšku. Foto: Luboš Mráz, ilustrační foto


Rybníky na nízké vodě nebo zcela vypuštěné rybníky přilákají zpravidla velké množství ptáků, připomínají jim totiž přirozené prostředí mělkých mokřadů, kde nachází dostatek potravy,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. To se stalo na Hodonínsku, kde letos zůstaly nenapuštěné také některé větší rybníky a přilákaly desítky druhů vodních a mokřadních ptáků a tím i desítky milovníků ptáků z celé České republiky.


Bahnité břehy vypuštěného Komárovského rybníka jsou ideálním prostředím pro vodní a mokřadní ptáky. Foto: Archiv ČSO


Jen na Hodonínsku hnízdí aktuálně 11 párů pisil a další ještě přibudou. Ptáky na Komárovském rybníku je možné pozorovat od výpusti z rybníka nebo od Kyjovky protékající středem rybniční soustavy,“ radí Jaroslav Zaňát. Případní návštěvníci, by ale měli být maximálně ohleduplní a nevstupovat do prostoru rybníka a na příčné hrázky, aby nedocházelo ke zbytečnému rušení hnízdících ptáků.


Bahnité dno s tůňkami mělké vody, které si pro hnízdění ptáci vybrali, se pro ně může stát pastí. Při napuštění rybníka by totiž došlo k zaplavení a zničení jejich hnízd. Foto: J. Zaňát


Kontakt pro další informace:
Gašpar Čamlík
731782066
GasparCseznam.cz

Poznámky:
Pisila čáponohá je bahňák velikosti kosa s extrémně dlouhými červenými nohami a dlouhým rovným zobákem. Je to druh rozšířený po celém světě, hnízdí v mírných středomořských, stepních a pouštních oblastech. Na naše území zaletuje nepravidelně a zřídka. Někteří z ptáků, kteří k nám zalétnou, mohou v České republice i hnízdit (v jižních Čechách a na jižní Moravě), nicméně v ČR neexistuje trvalá hnízdní populace. Hnízdo si staví z rostlinného materiálu v mělké vodě nebo na bahně, v České republice jsou to hlavně břehy rybníků. Snůška čítající obvykle 4 vejce se pak objevuje nejčastěji v květnu. Pro pisily a především pro jejich mláďata je důležitá mělká voda – potravu, obvykle bezobratlé a výjimečně i rostliny sbírají přímo z hladiny, ze dna nebo ze břehu. Zmínky o možném hnízdění pisil v České republice pocházejí z 19. století, prokázáno bylo ale až na konci 50. let.

Tenkozobec opačný je černobílý bahňák velikosti holuba, má dlouhé nohy a dlouhý zobák zahnutý nahoru. Mezi nejznámější příbuzné tenkozobců a pisil patří například čejky chocholaté. Tenkozobci hnízdí na bahnitých či písčitých březích. Na našem území hnízdí nepravidelně v malých počtech na dnech rybníků se sníženou hladinou vody. Hnízdění je známo pouze z jižní Moravy a také z jižních Čech, kde hnízdí v občasných časových periodách. Samička snáší do hnízda v blízkosti vody 3–4 vejce. Tenkozobci jsou závislí na mělké vodě, ve které loví potravu – bezobratlé – projížděním bahna zobákem ze strany na stranu. Stejně jako u pisil je i ochrana tenkozobců závislá na udržení nízké hladiny vody. Při jejím zvýšení dochází k vyplavení a zničení hnízd. Ojedinělé případy hnízdění tenkozobců v České republice byly zjištěny teprve ve 40. letech.
02.06.2017
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791