Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně
Podkategorie:

Článek: 8 000 zastávek zmapováno – kolik z nich je nebezpečných?

Od loňského jara, kdy ČSO odstartovala kampaň Bezpečné zastávky, jsme díky pomoci mapovatelů z řad široké veřejnosti překročili hranici 8 000 ohodnocených zastávek. Při té příležitosti jsme se rozhodli podívat se podrobněji na to, kolik zastávek je nebezpečných, ale také na to, kolik se jich může nebezpečnými snadno stát.

Pro připomenutí – u zmapovaných zastávek se podíl těch nebezpečných pohybuje okolo 12 % – každá osmá zastávka je tedy nebezpečná (nachází se v přítomnosti husté zeleně nebo vody – v místech, která jsou pro ptáky velice atraktivní). U každé sedmé nebezpečné zastávky navíc bylo zaznamenáno úmrtí ptáků, v některých případech i několikanásobné (tato pozorování jsou zcela náhodná a v případě pečlivého monitoringu mortality by byla nepochybně mnohonásobně vyšší). Dalších 12 % zastávek je pak rizikových – nachází se v místech, která jsou pro ptáky atraktivní přítomností keřů nebo osamocených stromů.

V rámci všech zmapovaných zastávek obsahuje skleněné plochy jen zlomek z nich. Téměř 6 000 (73 %) zastávek skleněné plochy neobsahuje a jsou proto automaticky hodnoceny jako bezpečné, bez ohledu na to, v jakém prostředí se nacházejí.

Pokud by ale došlo k výměně těchto bezpečných zastávek bez skleněných prvků za skleněné, jak dalece by to zhoršilo situaci?

Přes 2 300 zastávek bez skleněných ploch se nachází v husté zeleni a jsou tedy potenciálně nebezpečné, dalších více než 2 600 se nachází v roztroušené zeleni a jsou potenciálně rizikové. V případě výměny těchto zastávek za skleněné, by se počet nebezpečných zastávek zvýšil z 12 na 41 % a počet rizikových zastávek by se zvýšil z 12 na 45 %. Zatímco nyní představuje pro ptáky riziko jen necelá čtvrtina zastávek, pokud by se ale začaly „neprůhledné“ zastávky ve velkém nahrazovat prosklenými, podíl nebezpečných zastávek by mohl narůst až na 86 %!


Příklad nebezpečné průhledné zastávky. Zdroj: zastavky.birdlife.cz


Snahy ČSO i řady dobrovolníků se prozatím soustřeďovaly zejména na odstraňování již existujících nebezpečných ploch. Vzhledem k výše uvedeným číslům je však nutné se více zaměřit na prevenci vzniku rizikových míst. Skleněné zastávky jsou bohužel často instalovány, aniž by si lidé uvědomovali, že tím vytvořili pro ptáky smrtelnou překážku. A o tom, že člověk o nebezpečnosti skleněných stěn zastávky ví, svědčí obvykle jedna vylepená silueta dravce, která ale ptáky na bariéru neupozorní a v lidech budí mylný dojem, že problém je vyřešen. Účinné zabezpečení již stojící zastávky ale ve skutečnosti vyžaduje větší úsilí a investice – je potřeba hustě polepit celou skleněnou plochu – a obvykle není trvalé. Naproti tomu doplněním jednoho odstavce specifikujícího požadavek na vlastnosti skla do objednávky nebo zadáním požadavku na bezpečnost skla do výběrového řízení na nové zastávky, může obec předejít vzniku desítek nebezpečných ploch najednou a dlouhodobě.

Jak je to s bezpečností zastávek na různých místech ČR?

Situace se liší ve městech a na venkově. Například v Praze je v současné době nebezpečných nebo rizikových 30 % zastávek. Pokud by byly všechny pražské zastávky vyměněny za skleněné přístřešky, narostlo by toto číslo na 75 %. V Brně by došlo k nárůstu nebezpečných zastávek z 28 na 81 %. Pro srovnání: Jihomoravský kraj mimo Brno má v současné době 16 % zastávek nebezpečných nebo rizikových, při výměně všech přístřešků za skleněné by toto číslo stouplo až na 93 %.

Ve městech – a zejména těch největších – je tedy v současné době více nebezpečných zastávek, ale potenciál na zhoršení situace je nižší, než na venkově. Důvodem je zřejmě, že města již nyní mají značnou část městského mobiliáře sestávající ze skleněných přístřešků a zároveň se ve městech nachází méně míst, která jsou pro ptactvo atraktivní, než na venkově.

Z dostupných dat vyplývá, že více než 4 z 5 zastávek v Česku se nachází v místech, která jsou pro ptáky atraktivní. Většina z těchto zastávek neobsahuje skleněné plochy, a prozatím tak pro ptáky nepředstavuje nebezpečí. Prostor pro rychlé zhoršení situace, kdy budou tyto „nemoderní“ staré zastávky nahrazené novými průhlednými je ale velký, a proto je důležité na toto nebezpečí upozorňovat a pokud možno předcházet budování dalších prosklených zastávek, které pro ptáky znamenají konečnou.

Velké poděkování patří všem, kdo se zatím do kampaně zapojili. Zejména na jižní Moravě, Šumpersku a Pelhřimovsku jsou souvisle zmapovány celé obce, ne-li okresy. Z jiných oblastí ale nemáme téměř žádné informace a velmi uvítáme pomoc při jejich mapování pomocí webové stránky zastavky.birdlife.cz.

Zbyněk Janoška
Česká společnost ornitologická


Projekt Bezpečné zastávky byl podpořen grantem hlavního města Prahy


Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra Životního prostředí.
www.mzp.cz   www.sfzp.cz

31.07.2017
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791