Zde se nacházíte: Home > ČSO/Birdlife > Tiskové zprávy ČSO
Podkategorie:

Článek: Hnízdění tenkozobců a pisil na Hodonínsku – příběh s dobrým koncem

Praha, 2. srpna 2017. Letos na začátku června zahnízdily na dně vypuštěného rybníka na Hodonínsku dva páry u nás kriticky ohrožených tenkozobců opačných a čtyři páry pisil čáponohých. Bahnité dno místy s mělkou vodou, které si tito ohrožení bahňáci pro hnízdění vybrali, pro ně ale představovalo past – rybníkáři totiž plánovali rybník opět napustit a tím by nevyhnutelně došlo k zaplavení a zničení hnízd. Poté, co ornitologové na problém upozornili zástupce orgánů ochrany přírody, začalo ihned vyjednávání s Rybářstvím Hodonín, s.r.o. o ochraně těchto u nás velmi vzácných ptáků. Nyní je již možné konstatovat, že se hnízdění podařilo díky zachování stavu rybníka zachránit. Ornitologové hlásí úspěšně vyvedená mláďata u obou ptačích druhů.


Vzácní tenkozobci opační letos na vypuštěném Komárovském rybníce úspěšně vyvedli osm mláďat. Foto: Petr Šaj, ilustrační foto


Díky dohodě mezi orgány ochrany přírody a rybníkáři z Rybářství Hodonín zůstal rybník s hnízdícími ptáky vypuštěný po celou dobu potřebnou k jejich úspěšnému vyhnízdění, tedy zhruba dva měsíce. Na dně rybníka ptáci nejdříve seděli necelé čtyři týdny na vejcích a další čtyři až pět týdnů pak vodili mláďata v mělké vodě, kde sbírali hmyz. Výsledkem je osm vzletných mláďat tenkozobců opačných a šest vzletných mláďat pisil čáponohých. „Tenkozobci si vedli přímo skvěle, oba páry vyvedly po čtyřech mláďatech, která všechna dosáhla vzletnosti. Pisily na tom byly trochu hůře, dva páry o snůšku přišly, ale další dva páry měly po čtyřech mláďatech, z nichž jedna rodinka o dvě mláďata přišla a další rodinka dosáhla vzletnosti mláďat v plném počtu,“ popisuje výsledek hnízdění Jaroslav Zaňát z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.


Bahnité dno vypuštěného rybníka stále láká desítky druhů vodních a mokřadních ptáků. Foto: Archiv ČSO.


Rybníky na nízké vodě nebo zcela vypuštěné rybníky připomínají ptákům přirozené prostředí mělkých mokřadů, kde nachází dostatek potravy,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Takto „připravené“ rybníky na Hodonínsku přilákaly desítky druhů vodních a mokřadních ptáků. Pisily a tenkozobci, kteří v mokřadech také hnízdí, si pak vybrali Komárovský rybník i jako své hnízdiště. Neplánovaně dlouho vypuštěný rybník, do kterého rybníkáři před zahnízděním ptáků nasadili plůdek, pro rybářství představuje finanční újmu zatím neupřesněné hodnoty, kterou bude uplatňovat ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny, případně i s Krajským úřadem Jihomoravského kraje.

Kromě Komárovského rybníka na Hodonínsku letos tenkozobci hnízdili už pouze v jednom páru na Znojemsku. Ani pisily nejsou v Čechách nijak hojné – letos u nás hnízdilo pouze kolem třiceti párů, především na Hodonínsku. Vlivem sucha je řada rybníků v této oblasti na nízké vodě a bahňáci tak mají na obnažených dnech i nadále vhodné podmínky pro sběr potravy a dají se tu i dobře pozorovat.

Kontakt:
Jaroslav Zaňát
725 657 091
jaroslav.zvolny.cz

Poznámky:
Pisila čáponohá
je bahňák velikosti kosa s extrémně dlouhými červenými nohami a dlouhým rovným zobákem. Je to druh rozšířený po celém světě, hnízdí v mírných středomořských, stepních a pouštních oblastech. Na naše území zaletuje nepravidelně a zřídka. Někteří z ptáků, kteří k nám zalétnou, mohou v České republice i hnízdit (v jižních Čechách a na jižní Moravě), nicméně v ČR neexistuje trvalá hnízdní populace. Hnízdo si staví z rostlinného materiálu v mělké vodě nebo na bahně, v České republice jsou to hlavně břehy rybníků. Snůška čítající obvykle 4 vejce se pak objevuje nejčastěji v květnu. Pro pisily a především pro jejich mláďata je důležitá mělká voda – potravu, obvykle bezobratlé a výjimečně i rostliny sbírají přímo z hladiny, ze dna nebo ze břehu. Zmínky o možném hnízdění pisil v České republice pocházejí z 19. století, prokázáno bylo ale až na konci 50. let.

Tenkozobec opačný je černobílý bahňák velikosti holuba, má dlouhé nohy a dlouhý zobák zahnutý nahoru. Mezi nejznámější příbuzné tenkozobců a pisil patří například čejky chocholaté. Tenkozobci hnízdí na bahnitých či písčitých březích. Na našem území hnízdí nepravidelně v malých počtech na dnech rybníků se sníženou hladinou vody. Hnízdění je známo pouze z jižní Moravy a také z jižních Čech, kde hnízdí v občasných časových periodách. Samička snáší do hnízda v blízkosti vody 3–4 vejce. Tenkozobci jsou závislí na mělké vodě, ve které loví potravu – bezobratlé – projížděním bahna zobákem ze strany na stranu. Stejně jako u pisil je i ochrana tenkozobců závislá na udržení nízké hladiny vody. Při jejím zvýšení dochází k vyplavení a zničení hnízd. Ojedinělé případy hnízdění tenkozobců v České republice byly zjištěny teprve ve 40. letech.
03.08.2017
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791