Zde se nacházíte: Home > Akce a kampaně
Podkategorie:

Článek: Jeden člověk může zachránit mnoho ptačích životů aneb sedět s rukama v klíně nikomu neprospěje

(dopis od pana Radka Klimeše)

Téma různých nástrah a pastí, které mohou ptáky ohrozit či usmrtit, je v poslední době mezi ornitology hojně diskutované. Když se proto na stránkách České společnosti ornitologické objevil link na aplikaci „Bezpečné zastávky“, ihned jsem ji začal používat na svém chytrém telefonu. Protože i pracovně hodně cestuji, využívám tak vlastně i pracovní cesty za zákazníky ku prospěchu dané věci. Na webu jsem si dohledal místa, kde se nenašlo moc pozorovatelů a zaplnil jsem některá „bílá“ místa na mapě (pravda, vše je hodně závislé na síle mobilního signálu, a tak jsem leckdy vše v klidu dohledal a zapsal až doma na PC).


Průhledná skleněná plocha se stala osudnou například pro poštolku. Foto: Archiv ČSO


Po nárazu do skleněné plochy zastávky zahynul i kos černý. Foto: Archiv ČSO


V jednom větším městě – Tišnově – jsem takto zaznamenal spolu s dalšími lidmi, kteří čekali na místním novém autobusovém nádraží, větší úhyn ptactva po nárazu do zdejší velké skleněné plochy. Mezi takto usmrcenými ptáky byly bohužel i větší druhy, jako např. poštolka obecná. Obrovská nová stavba nádraží se tak stala konečnou pro spousty ptáků. Bylo vidět, že investor tuto hrozbu vůbec s nikým neprobíral a nekonzultoval. Na celé ploše v délce asi 50 m byla vždy pouze na každé třetí tabuli nalepená osamocená silueta dravce, která daný problém samozřejmě vůbec neřešila. Ono tohle přesvědčení, že jedna silueta bude ptáky plašit a tím je problém vyřešen, přetrvává stále u spousty lidí. Jenže tomu tak není. Protože mi nebyl problém lhostejný (a co jsem si všimnul, tak ani ostatním, kteří zaznamenali úhyny do statistiky), začal jsem se o problém zajímat více a přímo na magistrátu města jsem na to upozornil. Po vzájemné konzultaci s příslušným odborem mi bylo přislíbeno řešení.


Celkový pohled na zastávku před zabezpečením. Foto: Archiv ČSO


Vše nejde bohužel v životě tak, jak by si člověk představoval a tím, že se vylepilo o několik nálepek dravců na celou plochu více, se problém nevyřešil. Po kontaktování pana Janošky z ČSO mi bylo navrženo několik řešení polepu plochy tak, aby to bylo nejen funkční a praktické, ale i estetické a město po několika měsících opravdu vybralo reklamní agenturu zabývající se polepy. Agentura zabezpečila asi třetinu plochy nádraží – tam, kde docházelo ke střetům ptactva se skleněnou výplní nejvíce – černými proužky v malé vzdálenosti od sebe, takže překážku v podobě skla již ptáci registrují.


Po polepení tenkými proužky už Tišnovská zastávka není pro ptáky nebezpečná. Foto: Archiv ČSO


Samotné následné opatření je ale vždy dražší, než když se s tímto problémem předem počítá. Je proto dobré dívat se kolem sebe – spousty měst a obcí nyní modernizují svoje veřejné prostory, nádraží a nástupiště. Pokud víte, že se bude něco ve Vašem okolí takto budovat, můžete třeba krátkým e-mailem upozornit buď přímo kompetentní osobu na úřadě a zeptat se, zdali již s touto problematikou počítají (sklo je nyní „IN“ spolu s nerezem), nebo se obraťte na Českou společnost ornitologickou, která se již s příslušným úřadem spojí.

Je dobré monitorovat již stávající stavby, popřípadě případné úhyny zaznamenat do mapy a nafotit. Mnohdy je to dlouhodobý problém a tak je možné vzít věci i do svých rukou tak jako já a například po dohodě nějakou menší zastávku i sami polepit. Není to nic nákladného, a pokud to stav a poloha zastávky dovolí, můžete být opravdu kreativní a jistě vám to přinese dobrý pocit z prospěšného skutku (samolepky mohou mít různý tvar, velikost i barvu – ptákům je to jedno, jen musí být vylepeny dostatečně hustě). Mnohdy je to o našem pohodlí a sedět s rukama v klíně nikomu neprospěje.
Radek Klimeš

Komentář ČSO
Autobusové nádraží v Tišnově bylo zastávkou s největším zaznamenaným počtem usmrcených ptáků od spuštění kampaně Bezpečné zastávky. Zabezpečení ploch je vždy v gesci majitele a záleží pouze na něm, jestli se rozhodne po našem upozornění plochy zabezpečit. Česká společnost ornitologická nemůže zabezpečení skleněných ploch přikázat, v případě opakovaných kolizí však může upozornit Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která pak může zabezpečení ploch vyžadovat. V tomto případě došlo k nalezení kompromisu mezi našimi zájmy a zájmy města bez účasti ČIŽP – byly vybrány plochy, kde docházelo ke kolizím opakovaně a ty byly zabezpečeny (asi 1/3 všech ploch na nádraží).

Velice si vážíme toho, že pan Klimeš vytrval a opakovaně u města zabezpečení urgoval – jedná se o příkladnou ukázku toho, jak jeden občan může změnit věci k lepšímu a za jeho aktivitu mu upřímně děkujeme.

Zbyněk Janoška


Projekt Sídla bezpečná pro ptáky je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

www.mzp.cz
www.sfzp.cz

16.10.2017
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791