Zde se nacházíte: Home > Ochrana ptáků > Volná křídla
Podkategorie:

Článek: Možnosti občana a postup při oznámeních ...

Obsáhlý rozbor praktických možností uplatnění nových paragrafů Trestního zákona v ochraně ptactva.
Teoretickým úvodem je text Trestní zákon chrání přírodu

II. Možnosti občana a postup při oznámeních o podezření ze spáchání trestných činů proti ochraně živočichů a ve věci pytláctví - k postupu podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).


Podle základních zásad trestního řízení je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví; totéž tvrzení platí pro orgány Policie ČR, přitom tyto orgány postupují z úřední povinnosti; trestní věci musí projednávat co nejrychleji. Policejní orgány postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v trestním řádu tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí; věci objasňují způsobem uvedeným v trestním řádu i bez návrhu stran.

Klíčovým slovem je trestný čin, tedy čin soudně trestný. Trestným činem se rozumí zaviněný, pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu. Jinak to, co není popsáno v trestním zákoně a tam označeno za trestný čin, není trestným činem, byť by to bylo cokoli nelegálního, zavrženíhodného, amorálního, co by se nám ochranářům nelíbilo. Tedy ne všechna, byť i nelegální jednání, případně jednání, která se právě nám nelíbí, jsou skutečně trestným činem, tedy ne vždy je Policie ČR, nebo pouze Policie ČR, příslušna konat. Právě proto je potřeba znát alespoň ustanovení zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, o trestných činech:

1) § 181f Neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami,
2) § 181g o nedbalostním porušení právních předpisů tím, že …
3) § 181h o byť i z nedbalostním porušení právních předpisů nebo rozhodnutí správního úřadu tím, že …
4) § 178a Pytláctví.



Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je Policie ČR povinna přijímat, a pokud o to oznamovatel požádá, je Policie ČR povinna do jednoho měsíce od oznámení oznamovatele vyrozumět o učiněných opatřeních. Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu se posuzují vždy podle obsahu, i když jsou nesprávně označena (nezáleží tedy na "nadpisu"). Taková oznámení lze provést písemně, ústně do protokolu na místním oddělení Policie ČR, ale zákon připouští i prostředky jiné, jako např. elektronickou podobu, telegraf, telefon (na číslo místního oddělení Policie ČR či na linku 158).

a) telefonická oznámení

Nezaručují okamžitou reakci policie, i na taková oznámení však musí policisté reagovat. Doporučuje se je použít pouze u případů, které nesnesou jakéhokoli odkladu, a které vyžadují okamžitou a neprodlenou reakci Policie ČR. Při skutečně urgentních a vážných věcech doporučuji použít čísla 158, rozhovor (oznámení) je nahráván, ze strany policie nelze alespoň nějakým způsobem "nereagovat". Je potřeba stručně popsat kdo a co oznamuje, kde se jaká nezákonná či trestná činnost provádí, proč se v této činnosti vidí právě činnost soudně trestná.

b) ústní oznámení do protokolu

Policie nejčastěji sepisuje oznámení ústně do protokolu. To předpokládá osobní návštěvu u nejbližší policejní služebny a dožadovat se oznámení právě nyní a právě zde. Není pravdou, že by oznámení mělo být podáno pouze tam, kde se událost stala, nebo tam, kde oznamovatel bydlí - na nějakém jiném oddělení. Nedejte se odbýt.

c) písemná oznámení

Výhodná jsou v tom, že je lze precizně formulovat, doplnit o přírodovědná odborná vysvětlení, případně o laický právní výklad problému (pojem chráněného živočicha, seznamy chráněných živočichů apod.); nejlépe je zaslat je tak, aby kopie s podacím lístkem zůstala k dispozici oznamovateli.

Z jakéhokoli oznámení by mělo být patrno zejména 1) kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno (místní oddělení policie, služba kriminální policie a vyšetřování), 2) kdo jej činí (já, člen ČSO, myslivec…, prostě odborník na věc), 3) které věci se týká a co se tím sleduje (věcně, odborně, srozumitelně popsat, co se vůbec oznamuje a proč, co se po policii požaduje) a 4) doporučuji, aby bylo oznámení podepsáno a datováno. Konečně 5) oznámení je vhodné doplnit přílohami (věci, listiny, fotografie, video aj.).

Zda bude zvolena forma oznámení a) telefonicky, b) ústně do protokolu na místním oddělení policie, nebo c) písemně, bude záležet zejména na tom, zda nelegální činnost je provedena jednorázově (přichycení pachatele in flagranti při vykrádání hnízda orla a útěk z místa činu), nebo naopak po delší dobu trvá (nelegální chov), kdy není potřeba, aby policie ihned vyjela a ihned zasáhla; v některých případech je naopak nutné i tzv. operativní rozpracování případu, kdy policie používá pouze jí svěřené prostředky a příprava realizace případu může trvat řádově i několik měsíců ve spolupráci s jinými policejními službami, celníky i jinými státními orgány (pašování).

Oznamovatele (či svědka události) policista vyslechne o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o tom, na koho se oznámení podává (pokud známe pachatele), o důkazech; policisté mají tendenci se ptát na "výši škody", v případě trestných činů proti chráněným živočichům a pytláctví je jim třeba naznačit, že "škoda" vyjádřena v penězích není, alespoň v počáteční fázi šetření, vůbec důležitá, že poškozen je zájem státu na ochraně živočichů, nebo zájem státu na ochraně zvěře. Vysvětlení by mělo být podáno tak, aby byl získán podklad pro další řízení (vysvětlovat, vysvětlovat a trpělivě vysvětlovat a nabízet odborná vysvětlení "co to je, ten orel, a proč se nesmí střílet", přímo do zápisu; nemějme policistům za zlé, nemají-li stejné znalosti a zapálení pro věc jako my).

Po oznámení a případném podání vysvětlení následuje skutečně nelehká práce policie; ta je povinna učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a směřující ke zjištění jeho pachatele; policie je povinna činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje Policie ČR potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu; v praxi to znamená, že policista je oprávněn zejména vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů, vyžadovat odborná vyjádření od příslušných orgánů, a je-li toho pro posouzení věci třeba, též znalecké posudky, dále pak provádět ohledání věci a místa činu (nálezu), žádat vydání věci důležité pro trestní řízení, nebo tuto věc i proti odporu vyzvané osoby odejmout, a za dodržení zákonných podmínek též zadržet podezřelou osobu, provést domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor.

Podstatné pro nás, ochranáře a oznamovatele, je, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi svědků, znalecké posudky (nebojme se navrhnout provedení znaleckého posudku na státní útraty, nebojme se navrhnout obor a konkrétního znalce), věci (mrtvola ptáka, nábojnice…), ohledání (ohledání místa zástřelu, shozeného hnízda a pod). Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení (policie), není důvodem k odmítnutí takového důkazu. Pozor však musíme dát na to, že důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit (nelze násilím sebrat střeleného orla lovci, nelze pro něj násilím vniknout do domu, bytu, do auta).

Z výše uvedeného se jeví podstatné zejména oprávnění Policie ČR k tzv. vydání a odnětí věci a povinnost bezodkladně provést ohledání, jako ohledání místa činu nebo místa nálezu, nebo ohledání věci.

1) Vydání a odnětí věci

Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení (tím nesporně je i chráněný živočich, jeho vývojové stadium, jeho část, živočich živý či mrtvý), je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely trestního řízení zajistit, je povinen věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při výzvě policisty je vyzvaný upozorněn na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na možnost uložení pořádkové pokuty až do výše 50.000,--Kč. Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Není-li věc důležitá pro trestní řízení na vyzvání vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být na příkaz policejního orgánu odňata. Policista potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu výše uvedeného může být příkaz k odnětí věci policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.

2) Ohledání

Ohledání se koná, mají-li být přímým pozorováním policisty (příp. policisty se znalcem) objasněny skutečnosti důležité pro trestní řízení, zajištěny stopy trestného činu, případně věcné důkazy. Věcnými důkazy jsou předměty, kterými nebo na kterých byl trestný čin spáchán, jiné předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost a mohou být prostředkem k odhalení a zjištění trestného činu a jeho pachatele, jakož i stopy trestného činu; může jimi být např. mrtvola zabitého živočicha, části zničených hnízd, vaječné skořápky, nábojnice pod hnízdem nebo obyčejný nedopalek cigarety pachatele. K ohledání se zpravidla přibere znalec. Protokol o ohledání musí poskytovat úplný a věrný obraz předmětu ohledání; mají se proto k němu přiložit fotografie, náčrty a jiné pomůcky.

Ohledáním místa činu (nálezu) bude ohledání všech míst, na kterých byl spáchán trestný čin (např. hnízdo a hnízdiště vybraného chráněného dravce, místo nálezu mrtvoly takového dravce apod.) nebo míst nálezu. Pro nás jako oznamovatele bude důležité, že hodláme-li oznamovat trestný čin policii, musíme počítat s tím, že policie je povinna provést ohledání, a my tedy nesmíme na takovém místě, kde se ohledání má (bude) provádět, nic sami zkoumat, měnit, přemisťovat či jakkoli upravovat; nesmíme tedy s ničím hýbat, místo můžeme pouze z dáli prohlédnout a věc urychleně oznámit. Výjimku by bylo možno připustit a zdůvodnit, pokud by na frekventovaném místě, kde není možno nález účinně ohlídat, byla potřeba zabránit např. odstranění mrtvoly živočicha (či v podobných zvláštních případech), kdy bude nutno takový nález sebrat a uložit na bezpečné místo (např. do mrazáku), předat veterináři, muzeu, mysliveckému hospodáři a pod., ještě v době před samotným oznámením, samozřejmě s tím, že toto policii sdělíme a na místě ukážeme a podrobně popíšeme, i s důvody, proč jsme právě takto činili. Neoprávněnou manipulací s tzv. důkazovou situací na místě činu bychom mohli, v krajním případě, připravit policii o jakýkoli hmatatelný důkaz. Ohledání věcí provádí zpravidla vyšetřující policista sám (v jednoduchých případech) nebo specializovaná pracoviště policie (odbory kriminalistické techniky a expertíz při správách krajů, Kriminalistický ústav), nebo soudní znalci různých oborů, ať již fyzické osoby či ústavy (což přichází v úvahu zejména při ohledání mrtvého živočicha či jeho části, vývojového stadia, při ohledání výrobku z takového živočicha, včetně jeho pitvy).


3) Odborná vyjádření a znalecké posudky

Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá policie v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere policie znalce. Předpokládám, že v těchto případech si policie nebude moci dovolit nespolupracovat s odborníky (konzultant, znalec, vysoká škola, nebo i ČSOP nebo ČSO) a tak se snažit "ušetřit" peníze.



Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce. Pokud vyvstanou jakékoli pochybnosti o postupu policie, neváhejme obrátit se písemně s dotazem či stížností na Okresní státní zastupitelství.

autor: Radovan Tomický

23.04.2003
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů