Článek: BirdLife International varuje: Ohrožených druhů ptáků je v Evropě stále více !

Dnes, v pondělí 8.11.2004, vydává organizace BirdLife International souhrnnou studii Birds in Europe 2, ve které uvádí, že v Evropě vzrůstá počet ptačích druhů, jejichž populace jsou ohroženy.


Birds in Europe 2
V nejnovější hloubkové studii vydané organizací Birdlife International pod názvem Birds in Europe 2. (Ptáci v Evropě 2) se uvádí, že 226 druhů ptáků, tedy celkem 43 % druhů, které se v Evropě pravidelně vyskytují, čelí nejisté budoucnosti. Mnohé z těchto druhů ubývají, stávají se vzácnějšími a začínají se vyskytovat pouze na omezeném území, zatímco populace jiných druhů zůstávají zdecimované následkem drastického úbytku v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Některé druhy jsou v současnosti natolik ohrožené, že mohou z určitých oblastí Evropy vymizet již během blízké budoucnosti.

Během deseti let, které uplynuly od prvního vydání studie Birds in Europe, došlo k poklesu početnosti u 45 druhů. Publikace však nepřináší jen špatné zprávy – zlepšení situace je konstatováno u 14 druhů ptáků, částečně díky usilovné snaze o jejich ochranu. Tisková zpráva k vydání Birds in Europe 2 vychází dnes, v pondělí 8.11.2004 v Holandsku, v rámci konference pořádané u příležitosti 25. výročí vydání Směrnice EU o ptácích. Souběžně s touto studií vychází její sesterská studie pod názvem Birds in European Union (Ptáci v Evropské unii), která hodnotí dosavadní úsilí EU v ochraně ptactva.

vrabec polní – prudce ubývá především v západní Evropě, na vině je intenzivní zemědělství. Foto J. Ševčík Zmíněné publikace hodnotí populace divoce žijících ptáků a jejich vývojové trendy na ploše celé Evropy od Grónska po Gruzii a od Kanárských ostrovů po Rusko, čili v oblasti, kde se nachází 52 států či teritorií. Text publikace Birds in European Union se týká výhradně ptáků na území 25 členských států EU.









V celé Evropě znepokojivě poklesly počty mnoha druhů ptáků, za všechny je možno jmenovat:

bahňáci, včetně druhů bekasina otavní (Gallinago gallinago), koliha velká (Numenius arquata) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus).
tažní ptáci, zimující v subsaharské Africe, včetně vlaštovky obecné (Hirundo rustica) jiřičky obecné (Delichon urbica),budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix) či bělořita šedého(Oenanthe oenanthe).
druhy zemědělské krajiny včetně strnada lučního (Miliaria calandra), vrabce polního (Paser montanus), skřivana polního (Alauda arvensis) či konopky obecné (Carduelis cannabina).
• známé druhy městských ptáků, včetně vrabce domácího (Passer domesticus) a špačka obecného (Sturnus vulgaris).

V České republice je z celkového počtu 209 hnízdících ptačích druhů různou měrou ohroženo 77 druhů (37 %). Drop velký (Otis tarda) přestal na území ČR hnízdit již v polovině 90. let, mezi nejvíce ohrožené druhy v ČR patří i koliha velká (Numenius arquata), výrazně ubývá i ještě nedávno velmi hojný racek chechtavý (Larus ridibundus). Naopak, některým ptačím druhům se v ČR daří lépe než v západní Evropě. Mnoho ptáků zemědělské krajiny, jejichž stavy byly zdecimovány intenzivním zemědělstvím v 70. a 80.letech 20. století, začalo od začátku 90. let zase přibývat. Příkladem je špaček obecný (Sturnus vulgaris) či strnad luční (Miliaria calandra). Některé jiné druhy, jako např. strnad obecný (Emberiza citrinella), vrabec polní (Passer montanus) nebo skřivan polní (Alauda arvensis) utrpěly sice pokles početnosti, avšak zdaleka ne tak drastický, jako v západní Evropě.

Z historie známe smutně proslulý evropský případ vyhynutí alky velké (Pinguinus impennis), nelétavého mořského ptáka, který hnízdil na skalních ostrůvcích v severním Atlantiku. Poslední známý pár byl zabit na Islandu v roce 1844 a poslední žijící pták byl spatřen na březích Newfoundlandu v roce 1852.
Ve srovnání s jinými kontinenty – zvláště v tropických oblastech – je dnes v Evropě relativně málo druhů bezprostředně ohrožených podobně tragickým osudem... Přesto, mnoho evropských druhů ptáků nyní velmi rychle ubývá či žijí v tak malých populacích, že bez okamžité akce na jejich záchranu mohou v budoucnu zcela vymizet.

Mezi tyto druhy patří:

Keptuška stepní (Vanellus gregarius), bahňák příbuzný běžné (nicméně také ubývající) čejce chocholaté.Keptuška hnízdí pouze v severozápadním Rusku a Kazachstánu. Její početnost se zmenšila natolik, že ve volné přírodě pravděpodobně přežívá posledních 600 jedinců.

Buřňák baleárský (Puffinus mauretanicus), mořský pták, který hnízdí poue na Baleárských ostrovech v západním Středomoří. Jeho početnost prudce ubývá, v současnosti žije ve volné přírodě cca 1650 jedinců.

Hýl azorský (Pyrrhula murina), vyskytuje se pouze na jednom malém ostrovu v Atlantiku v poču méně než 240 jedinců a stále ubývá.

Populace orla mořského v Evropě vzrostla o více než 50 % Foto J. Ševčík V publikaci Birds in Europe 2 jsou ale konstatována i pozitivní fakta. Například počty racka zelenonohého (Larus audouni), druhu, který patřil mezi nejohroženější na našem kontinentě, se zvýšily díky intenzivní ochraně, částečně v důsledku uplatňování Směrnice EU o ptácích,. Mezi další vítězství lze započítat úspěch při ochraně supa bělohlavého (Gyps fulvus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla), dvou největších evropských dravců.










Prof. Karel Šťastný, předseda České společnosti ornitologické, partnera BirdLife International v ČR říká: "Je vidět, že ochrana ptáků přináší výsledky. Nárůst počtů racka zelenonohého a supa bělohlavého jsou výsledkem značné pozornosti a úsilí, které věnujeme těmto druhům prvořadé důležitosti. Je v pořádku, že Evropská unie a různé organizace ochránců přírody oslavují 25.výročí vydání Směrnice, ale je třeba zachovat chladnou hlavu. Mnohé druhy ptáků budou v budoucnu svádět ohromné úsilí v boji o přežití."

"Evropská unie se zavázala zastavit do roku 2010 ubývání druhů volně žijících živočichů. Z poslední zprávy Birds in Europe vyplývá, jak nezměrného úsilí k tomu bude potřeba. Další vydání zprávy, které je naplánováno na počátek příštího desetiletí, ukáže, nakolik Evropská unie dodržela slib a nebo porušila dané slovo
".


Výkonný ředitel BirdLife International, Mike Rands, uvedl: "Skutečnost, že ve srovnání s předchozí dekádou ještě více druhů ptáků čelí nejisté budoucnosti, je hluboce znepokojivá. Ptáci jsou vynikajícím indikátorem změn životního prostředí a tudíž úbytek mnoha druhů ptáků jasně vypovídá o neutěšeném stavu populací volně žijících živočichů a našeho životního prostředí."



Vybrané příklady z publikace Birds in Europe 2:

Vlaštovka obecná Hirundo rustica
Široce rozšířený druh, jeho početnost v Evropě je vcelku vysoká (více než 16 000 000 párů), nicméně prodělal určitý pokles početnosti v období 1970 -1990. I když se v některých zemích jeho počty vzpamatovaly, v rámci celé Evropy úbytek druhu pokračuje. V České republice je snižování početních stavů dáváno do souvislosti s poklesem živočišné výroby (vlaštovky často hnízdí ve chlévech, kravínech ap.)

Vlaštovka obecná. Foto J. Ševčík

Tetřívek obecný Tetrao tetrix
Široce rozšířený v severní Evropě, více k jihu se vyskytuje ostrůvkovitě. Evropská populace činí méně než polovinu z populace celosvětové. Ačkoli je evropská populace poměrně početná (více než 2 500 000párů), druh prodělal prudký pokles v období 1970 – 1990. Ačkoli v období 1990-2000 druh lehce přibyl v Rusku, na většině areálu jeho rozšíření ubývá – což je zvláště patrné ve Finsku a Norsku. Celkově jeho evropská populace poklesla v období 1990-2000 o více než 10%.

Špaček obecný Sturnus vulgaris
V některých zemích Evropy je jeho populace stabilní, přesto celkově poklesla o více než 10 %. Naopak v ČR začal v průběhu 90.let přibývat.

Čejka chocholatá Vanellus vanellus
Početnost druhu poklesla o více než 30 %, nejvíce ve Velké Británii, Nizozemí a Rusku. Na vině je především intenzivní zemědělství, nešetrné k přírodě. Výrazně ubývá i v ČR.

Čejka chocholatá. Foto J. Ševčík

Bramborníček hnědý Saxicola torquata
Evropská populace čítá kolem 2000 000 párů. Tomuto druhu se podařilo zastavit jeho úbytek a populace se začala opět vzpamatovávat. Tomu odpovídá i nárůst jeho početnosti v ČR.

Orel mořský Haliaeetus albicilla
Tento největší evropský dravec je rozšířen především v severní a východní Evropě. Ačkoli je jeho populace stále relativně malá (6 600 párů), v období 1990 – 2000 se zvětšila o více než 50 %, což je zvláště patrné v Polsku a Německu. V ČR jeho populace také vzrostla, současný odhad populace je 25 – 30 párů.

Čáp bílý Ciconia ciconia
Jeho evropská populace tvoří 75 % celosvětové populace. V období 1970-1990 prodělal citelný úbytek. V poslední době se jeho celoevropská populace opět pozvolna zvětšuje (v současnosti více než 180 000 párů) nicméně stále se ještě nedostala na původní hodnotu.

Čáp bílý na hnízdě. Foto T. Bělka


Další podrobnosti se můžete dozvědět na webových stránkách BirdLife International www.birdlife.org/news/pr/2004/11/bie_case_studies.html či na následujících adresách:

Petr Voříšek, koordinátor projektu Pan-European Common Bird Monitoring, Česká společnost ornitologická, V Olšinách 449/41, 100 00 Praha 10, tel. 274780601, EuroMonitoring@birdlife.cz

Karel Šťastný, předseda České společnosti ornitologické, fakulta lesnická a environmentální, České zemědělské univerzity , tel.224383780 e-mail:stastny@fle.czu.cz

Richard Thomas, BirdLife International press officer, UK, +44 1223 279813,
mob: +44 7779 018332 email: richard.thomas@birdlife.org

08.11.2004, 16:30:00
Počet názorů: 0 Přidat názor

Reakce čtenářů



    © Česká společnost ornitologická 2002-2017
    Články vyjadřují názory autorů a jsou majetkem redakce. ISSN 1803-6791